„NE!“ – zněla odpověď Petra Paličky, ředitele realitní divize
české Penty, na otázku, zda certifikát LEED Gold bude pro nájemce budovy
Florentinum znamenat vyšší nájemné. A stejně odpověděl architekt Jakub
Cigler i na dotaz, zda certifikace znamenala nějaké viditelné zdražení
architektonických či projekčních prací.
Činnost realitních kanceláří je širokou laickou, ale i odbornou
veřejností chápána jako činnost zprostředkovatele a poradce, který pro
své klienty hledá optimální tržní realizaci nemovitého majetku formou
zprostředkování prodeje či aukce nebo dražby. Tak to jistě chápe český
trh, tak je to běžné i ve vyspělých zemích celého světa. Nyní
medializovaný „nový byznys“ realitních kanceláří, totiž výkup
nemovitostí od klientů v platební tísni, se ovšem s těmito představami
přinejmenším rozchází.
V porovnání s nedávnou minulostí viditelný vzestup poptávky a
následně pochopitelně i prodeje; spolu s tím ale i přetrvávající a
poměrně výrazná převaha nabídky nad poptávkou, s čímž je nerozlučně
spojena i existence rezidencí, které už jsou (někdy i několik let)
dokončeny, ale zatím marně čekají na nového majitele – tak zhruba
vyznívají závěry bilanční zprávy pro právě uplynulý rok v pražské
rezidenční výstavbě, kterou publikovala developerská společnost
Trigema.
Nejistota kolem dalšího vývoje slovenské ekonomiky a nedávný pád
vlády vyvolávají u ředitelů slovenských stavebních společností velké
obavy. Aktuálně očekávají, že celý obor v tomto roce vykáže pokles
o 7,1 %. Na výrazný nárůst negativních očekávání managementu
stavebních společností Slovenska v tomto roce ukazují i další výsledky
poslední analýzy slovenského stavebnictví, připravené společností CEEC
Research ve spolupráci s KPMG Česká republika.
V loňském roce se podle našeho monitoringu developerských projektů
s 50 a více byty prodalo v pražských novostavbách přesně 3 455 bytů.
Meziročně zaznamenal trh s novými byty v Praze zhruba 28% nárůst. Pro
srovnání – v ještě „předkrizovém“ roce 2008, v jehož druhé
polovině zasáhla český realitní trh první vlna ekonomické recese, udali
pražští developeři celkem 3 409 nových bytů. V řeči čísel by se tedy
mohlo zdát, že český realitní trh byl v uplynulém roce ve znamení
návratu ke svým „zlatým časům“. Jenže nebyl…
Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze podle právě
publikovaných údajů sdružení Prague Research Forum (PRF) dosáhla na konci
čtvrtého čtvrtletí, tedy na konci minulého roku 2,8 milionu metrů
čtverečních. Z toho budovy třídy A představují 69 % uvedené plochy,
když zbytek tvoří kanceláře třídy B. Poslední zpráva PRF obsahuje
samozřejmě i řadu dalších údajů – tentokrát vám ji přinášíme
v takřka úplném znění včetně výkladu některých
základních pojmů.
Novela zákona 265/1992, která právě nyní vstoupila v platnost,
přináší hodně novinek. Pro investory a developery je pravděpodobně
nejvýznamnější z nich zavedení institutu poznámky spornosti – říká
k legislativním změnám v oblasti realitního práva Karel Večeře,
předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Pražští developeři loni prodali o 39 % více nových bytů než v roce
2010, přičemž průměrná cena za metr čtvereční nového bytu v Praze
podle statistik společnosti Skanska Reality poklesla o 8,5 %. Její analytici
výrazný nárůst prodejů připisují hlavně dvěma faktorům: poklesu cen,
který souvisel se zlevňováním projektů, jejichž ceny dlouhodobě
neodpovídaly reálné poptávce v daných lokalitách, a plánovanému
zvýšením spodní sazby DPH. Na prodejích se ovšem projevila i opět
vyšší dostupnost hypotečních úvěrů.
Skoro přesně před rokem se na veřejnost, ale hlavně a především na
představitele hlavního města Prahy obrátila skupina architektů, urbanistů,
kunsthistoriků a dalších profesí s výzvou k diskusi o rozvoji české
metropole – vyústěním takové debaty by podle členů iniciativy ZA NOVOU
PRAHU samozřejmě měla být zásadní změna poměrů v této oblasti. Na
tři krále se iniciativa na pražský magistrát obrátila podruhé formou
otevřeného dopisu primátorovi. Přinášíme jeho plně znění včetně jmen
signatářů.
Nejčastěji se píše v souvislosti s novoročními změnami v daních
o růstu dolní sazby DPH z 10 na 14 %. Není to však ani zdaleka jediná
novinka, která se nějak dotkne všech, co mají něco do činění se
stavebními a montážními pracemi, tedy i ve sféře developmentu. Starosti
všem podnikatelům v tomto oboru nadělá také zavedení režimu
přenášení daňové povinnosti u DPH. Tento režim už funguje několik
měsíců v jiných odvětvích, například u obchodů se zlatem nebo
emisními povolenkami.
Já osobně perspektivy současného vývoje vnímám spíše negativně,
i když bych se rád mýlil. V této druhé fázi krize jsem oproti dobám té
první naladěn více skepticky – takto vidí nejbližší budoucnost našeho
a evropského realitního trhu Kamil Kosman. Ten po svém odchodu z ČS ale
přemýšlí i o jiných věcech, třeba své budoucí profesní kariéře.