Něžná struna drsné realitní branže

Ženy jsou v realitní branži vídány na vrcholových pozicích jen zřídka. Když už se tam ale propracují, jsou k nepřehlédnutí. V zástupu uniformních tmavých mužských obleků elegantní manažerka vždy vynikne. Jaké jsou kapitánky českého realitního světa? Vzdělané, sebevědomé, precizní, se spolehlivým rodinným zázemím. A některé z nich ve volném čase rády proženou silnou motorku.

Kolik žen je vlastně v českém realitním byznysu? „Tipla bych si 20 až 30 procent všech realitních pracovníků. Větší počet žen by byl určitě tak jako v jiných obchodních oblastech nebo politice žádoucí a nutný,“ říká spolumajitelka společnosti Union Partners Ivana Cikánková, jež sama patří k ženským stálicím oboru.

Ženy navíc v realitních firmách pracují většinou na nižších a středních pozicích, ve vrcholovém managementu je jich jako šafránu. „Jednoznačně tam dominují muži s odborným vzděláním. Obvykle se jedná o stavební inženýry nebo architekty. Když už se v oboru pohybují ženy, nejčastěji jsou to právničky nebo ženy s ekonomickým vzděláním,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a šéfka tuzemské pobočky poradenské skupiny Knight Frank.

Z. Klapalová, která je sama jednou z nejúspěšnějších českých realitních manažerek, říká, že podobně malý podíl žen na vedení realitních firem můžeme vidět i ve světě. Uvádí příklad právě z nadnárodní sítě společnosti Knigh Frank, kde je partnerem. „Ve vedení Knight Frank jsou mezi 60 partnery pouze čtyři ženy,“ podotýká. Nějaké cílené zvednutí počtu žen v realitách ale není podle výrazných osobností tohoto oboru žádoucí. „Jsme u kvót? To je přeci nesmysl. Každý si má vybrat práci, která ho baví,“ říká lakonicky advokátka Olga Humlová ze společnosti Salans Europe LLP.

Ženy? Ideální na nákup!

Uplatnění žen v realitní branži názorně ilustruje například situace v developerské společnosti Ekospol. Její majitel Evžen Korec říká: „Pokud už je žena v managementu, je to bílá vrána, protože například v naší firmě musí být schopna pracovat 14 hodin denně. To znamená – musí mít velmi silné zázemí a roli pečovatele o domácnost pak přebírá manžel. V současnosti je v naší společnosti ve vedení jediná žena. Zato v obchodním oddělení nákupu pozemků jsou v podstatě naopak jen samé ženy, už asi pět let. A mají dlouhodobě lepší výsledky než muži,“ podotýká Korec.

Naráží tak na jednu z předností, kterou ženy v realitách mají. Nejen podle Korce se totiž lépe hodí pro nákupní jednání. „Mají tendenci harmonizovat. Vyhýbat se konfliktům, hledat kompromis. Neplatí to samozřejmě vždy, ale pravda je, že když vznikne potřeba, jsou ženy schopny spíš ustoupit než muži. Ženy se nepotřebují tolik prosazovat jako muži. Nepotřebují konkurovat, spíš mají zájem o týmovou spolupráci,“ míní Zdenka Klapalová.

Podobný názor má Ivana Cikánková: „Ženy mají větší schopnost naslouchat klientům, větší trpělivost ve vyjednávání. Jako manažerka a ředitelka oceňuji u žen v týmu větší pečlivost, smysl pro pořádek a dodržování firemních pravidel. Na druhou stranu muži jsou, myslím, přirozenější v prostředí obchodu, mají mnohdy větší tah na branku a mohou si dovolit ten luxus myslet jen na práci. Každopádně si myslím, že každý tým složený jak z mužů, tak z žen je efektivnější, protože každé pohlaví vnáší do týmu něco sobě vlastního.“

Dvakrát ve stejných šatech? Vyloučeno!

Žen v realitním sektoru pohybuje málo a to je vlastně trochu paradoxně jejich velká výhoda. „Lidé z branže si nás snadno zapamatují. Nemusíte se pokaždé představovat, většina partnerů vás po celá léta má v povědomí. V zástupu tmavých obleků si pár žen snadno zapamatujete,“ říká ředitelka realitního portálu kdechcibydlet.cz Jana Hrabětová, která je zároveň také ředitelkou soutěže Best of Realty – Nejlepší z realit.

Volba oblečení je pro ženu v realitách jedna starost navíc, kterou muž moc řešit nemusí. „Bez nadsázky je nutné říct, že máme chtě nechtě podstatně větší výdaje na oblečení. Muž si vystačí s jedním, dvěma obleky. Když už chce zapůsobit, nanejvýš si vezme jinou kravatu. Já osobně bych se necítila dobře, kdybych například na galavečeru Best of Realty vystoupila dva ročníky po sobě ve stejných šatech,“ říká Jana Hrabětová.

Muži jsou galantní, ale vyjednávají nelítostně

Mohlo by se zdát, že výhodou žen je i to, že při jednání jsou vůči nim jejich mužští protivníci přece jen poněkud vstřícnější. „To, že budou muži galantní, očekávám jako samozřejmost. Je to v pořádku. Nicméně skutečnost, že je k vám obchodní partner po lidské stránce jako k ženě zdvořilý, ještě neznamená, že nemůže tvrdě vyjednávat po stránce obchodní,“ konstatuje Zdenka Klapalová.

„Galantnost není vždy pravidlem. Několikrát, zejména v době, kdy jsem byla šéfredaktorkou měsíčníku Realit, jsem zažila, že na mě muž křičel do telefonu tak, že jsem musela sluchátko držet daleko od hlavy. Vůbec ho nezajímalo to, že jsem žena. A naopak. Znám v této branži ženy, které jsou naprosto tvrdé profesionálky, které vystupují při jednání korektně, ale velmi nekompromisně,“ podotýká k tomu Jana Hrabětová.

Tituly se mi už nevejdou na vizitku

Kapitánky českých realit vynikají vedle směsi elegance a průbojnosti také skvělým vzděláním, které ale obvykle nesouvisí bezprostředně se stavebnictvím. Úctyhodnou akademickou dráhu absolvovala například Zdenka Klapalová. Nejenže prošla rozsáhlým studiem na Vysoké škole ekonomické v Praze, nedávno dokázala při zaměstnání vystudovat psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Tituly už se jí nevejdou na vizitku. „Budu to muset krotit. Vždycky, když má někdo na vizitce příliš dlouhé tituly, vypadá trochu podezřele. Očekáváte podivína,“ směje se PhDr. Ing. Zdenka Klapalová, CSc. MRICS.

I další ženské stálice českých realit studovaly původně úplně jiné obory. Ivana Cikánková absolvovala pražskou Fakultu tělesné výchovy a sportu, Jana Hrabětová studovala novinařinu a poté marketing.

Do představy konzervativních, bezkrevných profesionálek královny české realitní branže naštěstí nezapadají. Zaujme zejména asi ne vzácný koníček jménem rychlé motorky. Zdenka Klapalová se ráda prohání na Hondě VTR 250, Ivana Cikánková zase na Suzuki GS 500.

A v neposlední řadě je vidět, že i v tak exponovaném byznysu může být žena zároveň dobrou manželkou a matkou. Fungující rodina je naopak většinou předpokladem pro výkon náročného zaměstnání. „Poslední tři měsíce před vyvrcholením soutěže Best of Realty jsou vždycky neuvěřitelně hektické, to už o mně rodina skoro neví. Pak si obvykle vezmu pár dní dovolenou a říkám si, že to jediné, co chci, je nikdy už o soutěži neslyšet. Po pár týdnech mne to ale zase přejde a vrhnu se na další ročník,“ uzavírá Jana Hrabětová.

Zdenka Klapalová: Češka ve vedení nadnárodního kolosu

Po dokončení studia oboru ekonomicko-matematické výpočty na Vysoké škole ekonomické v Praze tam začala Zdenka Klapalová pracovat jako odborný asistent. Současně byla konzultantem řady místních i mezinárodních společností. Získala ocenění Ekonomického ústavu Československé akademie věd „Nejlepší mladý ekonom roku 1988“.

Během svého působení na VŠE také zajišťovala asistenci organizacím jako je Světová banka či České radiokomunikace. V roce 1991 založila pobočku společnosti Ryden v Československu. Později se stala partnerkou této společnosti ve Velké Británii a měla velký vliv na prodej Ryden společnosti Knight Frank. V současné době je ředitelkou a partnerem společnosti Knight Frank v České republice a prezidentkou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

„Projektů, kterých si ve své kariéře vážím, je víc. Nikdy to ale nebyly jen mé úspěchy, pracovala jsem vždycky týmově,“ říká Klapalová. Mezi nejzajímavější projekty, na kterých se podílela, patřil prodej a následný zpětný pronájem bývalých budov Československé obchodní banky v Praze, když se připravovala centrála této banky v Radlicích. „Dále jsem velmi ráda pracovala na prodeji nemovitostního portfolia České spořitelny, Komerční banky či pražských i mimopražských nemovitostí Telefónica O2. Těší mě také dlouhodobá spolupráce se skupinou PPF,“ vypočítává své reference Klapalová.

Jako jedna z mála českých manažerek pronikla do vrcholového vedení nadnárodní společnosti, konkrétně právě v rámci firmy Knight Frank. „Je zajímavé pozorovat činnost tak rozvětvené sítě poboček nadnárodní společnosti seshora. Máme několikrát do roka setkání vrcholového vedení, konají se například v Londýně nebo v Paříži.“

Zdenka Klapalová toho stíhá hodně i mimo profesi. Před několika lety dostudovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Před dvěma lety si rozšířila řidičský průkaz na motocykl bez omezení. O víkendech teď prohání Hondu VTR 250. Vychovala dvě dcery, starší z nich nedávno dokončila studium na lékařské fakultě. Klapalová bydlí s rodinou na Praze 6 v domku se zahradou.

Ivana Cikánková: Sportovkyně prodala byt za 48 milionů

Po ukončení Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy začala Ivana Cikánková pracovat jako obchodní zástupce. V roce 1998 zobchodovala svůj první exkluzivní byt. Z úspěšné realitní makléřky se po roce a půl působení v realitní kanceláři Centa stala hlavní manažerka oddělení prodeje bytů s přesahem do personální oblasti. Nejdražší luxusní nemovitost, kterou v těch dobách prodala, měla hodnotu 48 milionů korun.

V roce 2005 vyhrála Cikánková konkurz na pozici výkonné ředitelky realitní kanceláře MEXX Reality. V roce 2007 vstoupila do společnosti Union Partners. Jako spolumajitelka a jednatelka firmy je v současnosti spoluodpovědná za strategii rozvoje, řízení kvality služeb a obchodní divizi Union Partners Centrála. Baví jí jízda na motorce, práce na zahradě, věnuje se svým zlatým retrieverům Bellis a Duffymu, ráda čte, cestuje a fotografuje.

Cikánková bydlí v novostavbě rodinného domu. „Je to nízkoenergetická dřevostavba, maximálně funkčně přizpůsobená chodu naší domácnosti včetně našich dvou zlatých retrieverů. Dnes už vím, že bez spolehlivého a stabilního rodinného zázemí není možné vykonávat žádnou náročnou práci. Za to, kde jsem, v mnohém vděčím svému manželovi, který se nebojí mne po pracovní stránce podpořit a je velice tolerantní k mému pracovnímu nasazení,“ říká Cikánková.

Fotografie:
1. Větší počet žen v realitní branži by byl určitě tak jako v jiných obchodních oblastech nebo politice žádoucí a nutný,“ říká Ivana Cikánková.
2. Bez nadsázky je nutné říct, že máme chtě nechtě podstatně větší výdaje na oblečení,“ tvrdí Jana Hrabětová.
3. Ženy se nepotřebují tolik prosazovat jako muži. Nepotřebují konkurovat, spíš mají zájem o týmovou spolupráci,“ míní Zdenka Klapalová.
4. „Jsme u kvót? To je přeci nesmysl. Každý si má vybrat práci, která ho baví,“ říká Olga Humlová.