Švýcarsko: nejdelší železniční tunel na světě

Švýcarští horníci prorazili posledních 180 centimetrů Gotthardského železničního tunelu mezi městy Faido a Sedrun. Dvoutubusový tunel, který má být zprovozněn v roce 2017, se s 57 072 metry stal nejdelším na světě. Primát dosud držel japonský železniční tunel Seikan dlouhý 53 850 metrů a spojující ostrovy Honšú a Hokkaidó. Celková cena stavby se vyšplhá na 179 mld. Kč. Jako první otvorem ve štítu prolezl z jižního úseku tunelu do severního razič Hubert Bär s dřevěnou figurkou svaté Barbory, patronky horníků. Ta zde má být umístěna trvale jako symbol díků a žádosti o ochranu díla. Místo průrazu je v hloubce asi 800 metrů pod povrchem, 27 kilometrů od severního portálu tunelu a 30 kilometrů od jižního. Po dokončení zkrátí cestu mezi Curychem a Milánem o hodinu na celkové dvě hodiny a čtyřicet minut. Také nákladní vlaky budou moci na trase jezdit rychleji, a to až 160 kilometrů za hodinu, což je dvakrát více než dosud.

Tunel byl projektován a stavěn společností AlpTransit Gotthard AG (ATG), která je společností plně vlastněnou Švýcarskými federálními železnicemi (Schweizer Bundesbahnen). Smlouva na provedení práce byla uzavřena švýcarskou vládou. Spojení povede ve dvou oddělených tunelech, vzdálených od sebe 40 metrů. Budou vzájemně propojeny u Sedrunu a u Faida. Vybudován má být také třetí, bezpečnostní tunel pro údržbu a jako rezerva. První gotthardský tunel byl zprovozněn již v roce 1882, byl ale ve velké nadmořské výšce a železnice k němu musela vystoupat mnoha serpentinami, aby na druhé straně stejně složitě zase sestupovala. V roce 1980 byl zprovozněn dálniční tunel pod Gotthardským průsmykem. Nyní proražený úpatní tunel pod Gotthardem (vede od úpatí hlavního hřebenu k jeho úpatí na druhé straně a vyhýbá se tak složitému stoupání do vysokých výšek) představuje svou délkou a náročností naprostý unikát. Na 2500 horníků muselo při ražbě, v některých místech až 2500 metrů pod vrcholkem hory Piz Vatgira, vyrubat na 13 milionů krychlových metrů horniny. Spolu s bočními a spojovacími tunely je podzemní systém dlouhý 152 kilometrů.

Po položení odhadem 230 kilometrů kolejí bude za několik let tunelem jezdit na 300 osobních a nákladních vlaků denně rychlostí až 270 km/h. Ekologové si od nového železničního spojení, které zkrátí cestu z Curychu do Milána o hodinu, slibují snížení počtu 1,2 mil. nákladních aut, jež každoročně používají alpské silnice.