Vady projektové dokumentace a odpovědnost projektanta (IV)

Vady projektové dokumentace a odpovědnost projektanta (IV)

Předpokladem kvalitní výstavby, ať už se jedná o dálnice, školu či bytový dům, je kvalitní projekt. Nedávno minulá recese ovšem právě projektanty a architekty zasáhla velmi citelně. Velmi slabá poptávka tehdy vedla k značnému propadu cen jejich práce a výsledkem této situace byly a jsou nekvalitní projekty. Hodně frekventovanou problematiku jejich vad a následně odpovědnosti projektantů pro SF zpracoval advokát Josef Černohlávek, specialista pro tuto oblast. Dnes vám nabízíme čtvrtou, závěrečnou část jeho článku.

Nový občanský zákoník NOZ obsahuje určité rozšíření možností objednatele, jak uplatnit nárok na náhradu škody vůči projektantovi. Konkrétně jde o § 2630, podle kterého může objednatel (investor) uplatňovat svá práva z vady stavebního díla nejen u hlavního dodavatele stavby (zhotovitele), ale také i u zhotovitelova subdodavatele, stavebního dozoru nebo u projektanta, pokud se vada týká toho, co tyto osoby dodaly. V takovém případě jsou subdodavatel, stavební dozor a projektant vzhledem k tomu, co sami dodali, zavázáni společně a nerozdílně se zhotovitelem stavby – to v praxi znamená, že se objednatel může rozhodnout, zda bude uplatňovat svá práva z vad např. u zhotovitele stavby, nebo u projektanta, nebo u obou. Subdodavatel, stavební dozor a projektant se však mohou své odpovědnosti za vadu zprostit, pokud prokážou, že ji nezpůsobili.

Projekt je objednatelovým pokynem

Další častou otázkou je, jak se má zhotovitel stavby zachovat, pokud mu objednatel předloží k realizaci projekt, který má vady. Projekt, který si investor nechal zpracovat u projektanta a předává ho stavební společnosti s tím, aby podle něj realizovala stavbu, je třeba považovat za pokyn objednatele, o němž pojednává § 2594 NOZ – zmíněné ustanovení se týká situace, kdy dal objednatel zhotoviteli při realizaci díla nevhodný příkaz (v našem případě tedy nevhodný projekt). V takovém případě má zhotovitel především povinnost objednatele na nevhodnost jeho pokynu (tj. projektu) upozornit. Zhotoviteli lze jen doporučit, aby toto upozornění provedl písemně (třeba i zápisem do stavebního deníku) a aby byl pro případ soudního sporu schopen prokázat, že toto upozornění objednateli skutečně doručil.

Práva zhotovitele stavby

Pokud objednatel trvá na realizaci stavby podle projektu i poté, co jej zhotovitel na nevhodnou projektovou dokumentaci upozornil, má zhotovitel podle § 2594 a 2595 NOZ tato práva:

  • právo, aby objednatel potvrdil svůj nevhodný příkaz písemně;
  • právo na přerušení stavebních prací;
  • právo na prodloužení lhůty pro dokončení díla o dobu vyvolanou tímto přerušením;
  • právo na náhradu nákladů spojených s přerušením díla do doby, kdy mohla být zjištěna nevhodnost projektové dokumentace (jde tedy jen o náklady vyvolané přerušením prací).;
  • možnost odstoupit od smlouvy o dílo.

Podle § 2594, odst. 4 NOZ, nebude mít objednatel vůči zhotoviteli práva z vad díla, která vznikla pro nevhodnost objednatelova příkazu (včetně nevhodné projektové dokumentace) v následujících případech:

  • zhotovitel upozornil objednatele na nevhodný příkaz (či vadu projektu), avšak objednatel i přesto trval na provedení díla podle tohoto nevhodného příkazu (projektu). Zhotovitel stavby bude muset přitom před soudem prokázat, že investora na vadu projektu skutečně upozornil;
  • zhotovitel sice neupozornil objednatele na nevhodný příkaz (či vadu projektu), ale nevhodnost příkazu (projektu) nemohl zhotovitel zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Stavební společnost by v takovém případě však musela před soudem prokázat, že šlo skutečně o neodhalitelnou vadu projektu.

Další možnost obrany dává zhotoviteli stavby ustanovení § 2630, odst. 2 NOZ, podle kterého se zhotovitel zprostí povinností z vad stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil.

Vady projektu u soudu

V soudním řízení se proto v těchto případech budou obvykle zjišťovat odpovědi na tyto otázky:

  • Byla vada stavebního díla způsobena vadou v projektové dokumentaci?
  • Pokud je příčinou vad stavby skutečně vada projektu, lze po zhotoviteli stavby požadovat, aby tuto vadu při vynaložení potřebné péče odhalil?
  • Pokud to po zhotoviteli stavby požadovat lze, informoval zhotovitel včas objednatele o vadě projektu?

Aby se soud těmito otázkami začal zabývat, bude na stavební společnosti, aby v řízení výše uvedené skutečnosti týkající se vad projektu tvrdila a prokázala.

Zkušenosti ukazuji, že projektantům se u nás často daří vyhnout se jejich odpovědnosti za vady stavby, jejichž příčinou jsou vady projektu – jednak proto, že pro objednatele je jednodušší žalovat stavební společnost, která je pro něj zároveň i bonitnější dlužník než projektant, jednak proto, že projektantovi se jeho odpovědnost za škodu hůře prokazuje. Je tedy na investorech, aby ve smlouvě s projektantem pečlivě upravili nejen předmět jeho díla, ale i jeho odpovědnost a sankce, které mohou nastat v případě vad projektu.

Autor je advokátem a společníkem AK Ürge & Černohlávek, která byla založena v roce 1998. Ve své právní praxi se zaměřuje na spory ze smlouvy o dílo ve stavebnictví, právní vztahy k nemovitostem, korporátní právo, rozhodčí řízení a obchodní i občanské právo obecně. J. Černohlávek je rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a je také zapsán jako rozhodce u Mezinárodního rozhodčího soudu při obchodní komoře Rakouska ve Vídni. Další informace o AK Ürge & Černohlávek lze nalézt na www.ur.cer.cz .

 
 
Autor: Josef Černohlávek, Datum 05.02.2016