Zima končí a je čas na malé zamyšlení nad možnostmi, které nejen „retailu“, ale developmentu vůbec poskytují právě hory a zimní střediska, kde se nepochybně kumulují nemalé finanční prostředky. Výkladní skříně renomovaných značek, známé ze zahraničních horských středisek, na českých a moravských horách bohužel zákazníci zatím nenajdou, naopak volných apartmánů – zdá se – je více než dost. Podle analýzy společnosti DTZ se proto dnes o české hory zajímají maximálně provozovatelé restaurací, lékáren a medicenter, vedle nich pak už jen prodejci skla, suvenýrů a sportovního vybavení.

Nový občanský zákoník postavení nabyvatelů nemovitostí nepochybně posiluje a vnáší do něj více jistoty. A to právě díky zásadě materiální publicity – říká Michal Hink z advokátní kanceláře Salans. Podle něj je zavedení tohoto principu do českého realitního práva zejména z hlediska kupců nemovitostí výrazně pozitivním krokem, byť samozřejmě jejich rizika nemůže zcela eliminovat.

Jedna strana poskytne nemovitost, konkrétně střechu panelového domu, druhá pak potřebný kapitál a realizační know-how. Výsledkem jsou střešní nástavby v podobě nových bytů – a jejich následný prodej samozřejmě postačí nejen k pokrytí nákladů, ale také k vytvoření adekvátního zisku. Ten investorovi umožní dále podnikat a majiteli domu zase přinese zdroje na revitalizaci celého objektu. Takto zhruba vypadá schéma speciálního panelového developmentu, který už má za sebou první realizace – a před sebou možnosti téměř neomezené.

Nejvyšší soud nedávno částečně revidoval svůj postoj k důsledkům porušení známého § 196a obchodního zákoníku. Dochází-li k převodu majetku mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným na jedné straně a spřízněnou osobou na straně druhé (v praxi je relevantní zejména převod mezi společností a některým ze společníků či jinou koncernovou společností) a hodnota majetku dosahuje alespoň výše jedné desetiny základního kapitálu společnosti, musí být hodnota tohoto majetku stanovena znalcem jmenovaným soudem.

Tři čtvrtiny pražských kancelářských nemovitostí, pod nimiž je podepsán tuzemský development, jsou novostavby. Rekonstrukce či přestavby starších budov tedy aktuálně na jejich celku zaujímají 25% podíl. To oproti 90. letům minulého století představuje téměř dvojnásobný propad zájmu developerů a investorů o opuštěné nebo neefektivně využité objekty. Přesto všechno se kancelářským rekonstrukcím v Praze daří mnohem lépe než v jiných metropolích střední Evropy. V desetiletém souhrnu dosahuje podíl rekonstruovaných kanceláří v Budapešti jen 10 %, když ve Varšavě je to dokonce pouhých 5 %.

Březen přinesl jaro, vyšší teploty, všelidové povyražení v podobě telefonujících kolibříků a koťátek – a tuzemskému developmentu koňskou dávku energie a vitality. S novými kancelářskými a rezidenčními projekty – a to zhusta měřenými desítkami tisíc „čtverců“ a stovkami bytů – se doslova roztrhl pytel a aktivnější dění je patrné i v dalších segmentech trhu, dokonce i na hotelovém poli. Ožily také regiony, kde se leccos dokončuje, ale startují i nové akce. Zkrátka: development v březnu za kamna nevlezl, naopak jeví silné známky průkopnického ducha a dychtivého roztoužení.

„V Praze je dnes celkem 340 hotelů, z nichž se zhruba 80 %, tedy 268, nachází v segmentu tří- až pětihvězdičkových zařízení a jen 20 %, přesně 72, z nich má úroveň nižší,“ konstatuje Karel Klečka, který se ve společnosti Jones Lang LaSalle věnuje segmentu hotelnictví, jenž dnes zjevně neprožívá nijak zvláštní časy. Hospodářská recese se totiž odrazila i na chuti evropské i globální populace a také firemního sektoru utrácet za cestování a služební cesty.

Stavebný trh poklesne omnoho výraznejšie než vlani! Tak tu už naozaj prestávajú žarty – kvartál čo kvartál neradostné, ba čoraz pochmúrnejšie očakávania lídrov významného rezortu, ktorému neveštia nič dobré. A keď aj odhliadneme od jednej z najtypickejších čŕt slovenskej mentality – pesimizmu, ešte stále to do seba akosi nezapadá.

Letošní výsledky průzkumu „Business Leaders Barometer – Jak uspět v měnícím se světě“ celosvětové sítě poradenských společností KPMG potvrzují přetrvávající skepsi vrcholových manažerů stran vývoje globální ekonomiky. Výrazně také narůstají jejich obavy o budoucnost eurozóny. „Přestože se obecně hovoří o čtyřech možných scénářích vývoje, budoucnost eurozóny je značně nejistá. Zřejmě i proto se více než třetina firem zatím nerozhodla přistoupit k žádnému krizovému opatření,“ vysvětluje Jan Žůrek z KPMG Česká republika.