V Praze bude zahájena výstavba největšího projektu pasivního bydlení
v ČR, komplex pěti domů Ecocity; potenciální zájemci už dnes mohou
uzavírat rezervační smlouvy. Tuto stavbu realizuje developerská společnost
JRD jako svůj dosud největší počin v oblasti energeticky úsporného
bydlení. Během dvou etap projektu bude postaveno 110 pasivních bytů, kde
spotřeba energií na vytápění nepřesáhne 11 kWh na metr čtvereční
a rok.
Udržitelný rozvoj se stal mantrou politiků a energetiků. K nim se
připojili i architekti spoluprací při kreslení radostné budoucnosti
v podobě pasivních či „nearly zero energy“ domů. Veřejnosti se přitom
slibuje: „Pokud budete třídit odpad, zateplíte si dům a na střechu dáte
solární kolektor, budete se mít dobře vy i vaše děti!“ Naproti tomu
známý architekt Michel Rojkind nabádá:„Nestarejme se jen o to, kolik
elektrické energie budova ušetří: starejme se také o to, jakou mentální
energii předá svému okolí a lidem, kteří s ní přicházejí do
styku“.
„Nejsou dobré či špatné časy, jsou jen různé časy!“
– konstatoval při představení prvního projektu společnosti YIT Stavo
v Praze Tom Sandvik, ředitel aktivit mateřské finské firmy YIT pro
střední Evropu. Podle něj z toho plyne, že development musí především
pružně reagovat na změny hospodářské situace a převládající nálady na
trhu. Zájem o rezidenční dům KOTI Hostivař přitom naznačuje, že při
jejich pražské premiéře se to Finům povedlo.
V letošním roce je snad každý měsíc v oboru realit bohatý na
události a září v tomto ohledu nebylo výjimkou. Souvisí to jistě
s oživením aktivity na realitním trhu a také s přehodnocováním
strategií jeho jednotlivých aktérů. Zajímavé podněty přinesla
i konference International Council of Shopping Centers (ICSC – Mezinárodní
asociace nákupních center), která se právě v září konala v Praze.
Nosná byla na konferenci zejména dvě témata: jak nové trendy ovlivňují
nákupní centra a zda bude redevelopment hlavním tématem pro příští
desetiletí?
Z celkové nabídky 7 081 nových bytů, které podle statistik
společnosti Ekospol developeři v současné době nabízejí v Praze
v projektech s 50 a více byty, je aktuálně dokončených a připravených
k nastěhování více než dva tisíce. I přesto se stále dokončují
další developerské projekty, které nabídku – více než bohatě
převyšující aktuální poptávku – doplňují. Tempo prodeje bytů
v Praze je přitom dnes tak nízké, že by stávající nabídka vystačila na
více než pět let – pokud by ovšem neustále nebyly dokončovány další
bytové domy.
Postupně jsme se zbavili malých projektíků a dnes se soustřeďujeme
hlavně na ty velké projekty. Ale času na ně bude zapotřebí ještě hodně.
Celkem představují milion metrů čtverečních pozemků, je to dlouhodobá
budoucnost – říká Leoš Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra
Group, s tím, že v budoucnost realitního trhu má „jistou“
důvěru.
Tuzemský trh kancelářských prostor se zotavuje – míra neobsazenosti
je relativně nízká a nadále klesá, naopak výstavba zase nabírá obrátky.
A v regionálním porovnání je u nás nájemné po Polsku druhé
nejvyšší. Nedávno publikovaná analýza DTZ ovšem tuto – v dnešních
poměrech – skoro selanku svým závěry trochu kazí. Například u nás by
rozpočtové škrty mohly vést k uvolnění zhruba 200 000 metrů
čtverečních kanceláří, a to v důsledku personální redukce státního
aparátu.
Povědomí o tom, co je to servis, jak má vypadat služba zákazníkovi, co
je to pomoc klientovi, nemluvě o přátelském otevřeném přístupu a
vlídnosti, se u nás v letech 1948–1989 takřka zabilo – říká Aleš
Mazgaj, majitel tzv. masterfranchisy Century 21 pro Českou republiku a
zároveň výkonný ředitel její tuzemské sítě.
Realitní veřejnost nepochybně s uspokojením zaznamenala nedávné
rozsáhlé investice do domácího „retail“ segmentu – na konci září
kupce našlo ostravské OC Nová Karolina a také ústecké Forum, když
nedlouho předtím bylo prodáno i pražské OC Palác Flóra. Mohlo by se tak
zdát, že maloobchod je v dobré kondici a má i dobré výhledy. Studie
společnosti Jones Lang LaSalle „Retail 2020“ ale budoucnost tohoto segmentu
tak jednoznačně nevidí – a upozorňuje na nutnost změn v myšlení a
činech obchodníků i pronajímatelů obchodů.
I něco tak na první pohled stabilního, jako jsou kancelářské budovy a
kanceláře samotné, se dnes skoro dramaticky proměňuje. Některé aspekty
těchto změn – poptávku po malých a ještě menších místnostech a
požadavky nastupujících mladších ročníků uživatelů kancelářských
prostor, tzv. generace Y – zmapovaly analýzy poradenských společností DTZ
a Colliers.
Podle veřejného prostoru poznáte, co je město zač! – těmito slovy
zahájila Radomíra Sedláková už III. ročník konference Křižovatky
architektury. Věnován byl právě prostoru „mezi domy“, tedy tomu, nač se
u nás nejen při vzácných diskusích o urbanismus a architektuře a vůbec
rozvoji měst často zapomíná. Neprávem a na škodu věci – kvalita
prostoru, definovaného rozmístěním budov a jejich komplexů, má na život
společnosti dopady, které není dobré ignorovat.
Žít „single“ je trend, který je patrný i v České republice.
Domácnosti, v nichž žije pouze jediný člověk, v loňském roce už
představovaly jeden a čtvrt milionu lidí, což činí víc než 11% podíl na
celkové populaci. Přitom ještě před patnácti lety jich byla pouhá
polovina. Čísla, která nedávno zveřejnil Český statistický úřad,
dokreslují a potvrzují i zkušenosti finančních ústavů. Ačkoli si
hypotéky často bereme v páru, například podle zkušeností ČSOB
přibývá jedinců, kteří své bydlení plánují samostatně.
Česko se podle některých ekonomů stává Švýcarskem východní Evropy
– a realitní investoři to svými zářijovými počiny potvrzují.
V uplynulých týdnech se u nás prodaly maloobchodní nemovitosti za takřka
12 miliard korun. Tím se pro letošní rok nepochybně dostáváme do pozice
realitních investičních rekordmanů postkomunistické Evropy. A nakonec
i pražský rezidenční trh zaznamenává sui generis rekordní časy
– možná překoná hranici 3 000 prodaných bytů, což bude poprvé od
roku 2008.
Naše společnost CEEC Research se zabývá pravidelnými výzkumy
stavebnictví v zemích Visegrádské čtyřky již od roku 2006. Díky tomuto
šestiletému období jsme měli možnost sledovat vývoj nejen stavebnictví
jako takového, ale i změny v chování a managementu jednotlivých
společností. Zvláště poslední tři roky byly v tomto ohledu velmi
turbulentní a bez nadsázky je můžeme označit za počátek transformace
českého stavebnictví.
Architekt Vladimír Soudek jako stavební inženýr promoval na pražské
ČVUT, ale osud ho v roce 1985 zavál až do Spojených států amerických.
„Před emigrací jsem samozřejmě hledal informace o podmínkách práce
architekta v USA, ale zjistil jsem jen velmi málo a i to málo se později
ukázalo jako velmi nepřesné a většinou mylné,“ popisuje dnes své
začátky ve Spojených státech V. Soudek. Přinášíme vám už 7. část
jeho vzpomínek.