Certifikace – instrument pro úspory a úspěch na trhu

„Na Zlatém Andělu se nám podařilo za posledních pět let snížit spotřebu energií ve společných prostorách na polovinu. Dosáhli jsme toho modernizací technických zařízení, například instalací frekvenčních měničů, osazení LED světel a rovněž i zefektivněním řízení technologií pomocí MaR, tedy měření a regulace,“ říká Luboš Balík ze společnosti Cushman & Wakefield, který má správu Zlatého Anděla na starosti. Certifikace si ale podle něj vyžádala ještě další kroky, třeba trvání na certifikátu ISO u všech významnějších dodavatelů, nebo monitoring koncentrace CO2 a kvality pitné vody. „Pro zlepšení biodiverzity jsme v areálu také instalovali budky pro ptáky a netopýry a nechybí ani hmyzí hotel,“ dodává L. Balík.

Certifikát Breeam se přitom nezískává jednou provždy – je nutné ho každoročně obnovovat a jednou za tři roky musí budova projít celkovým auditem. Majitelům kancelářských budov se taková námaha ale vyplácí – na jedné straně je certifikace přínosem pro redukci přímých nákladů, na druhé má nemalý marketingový význam – někdy je dokonce klíčovým předpokladem uplatnění na nájemním trhu, zejména nadnárodní korporace na nějakém druhu certifikátu trvají.

Certifikátů přibývá

V Česku bylo loni napočítáno 130 certifikovaných budov a jejich počet se meziročně zvýšil zhruba o 15 %. Mezi kritérii pro udělení certifikátu jsou například spotřeba energií, spotřeba a užívání vody, kvalita materiálů nebo napojení dané budovy na MHD. První certifikovanou budovou v ČR byla v roce 2009 centrála ČSOB v Praze – Radlicích.

Nejrozšířenějším systémem pro certifikaci je u nás LEED. V něm se hodnotí osm kategorií, přičemž největší důraz je kladen na spotřebu energie a vody. Větší počet bodů získá budova, která používá energii z obnovitelných zdrojů, nejvíce v případě, pokud si ji vyrábí sama. U vody se hodnotí jak vnitřní spotřeba při mytí nebo splachování, tak vnější jako například zalévání, důležité jsou rovněž poloha a následně dostupnost MHD, parking pro kola či dobíječka pro elektromobily. Významná je také kvalita vnitřního prostředí, například zda jsou koberce z přírodních nebo syntetických materiálů, a hodnotí se i výměna vzduchu nebo přístup k dennímu světlu.

Všechny uváděné parametry či kvality jsou současně významné i z hlediska personalistiky, respektive pracovního výkonu. Tak třeba podle nedávného průzkumu nemá čtvrtina uživatelů českých kanceláří dostatek denního světla. „Barva, teplota a intenzita světla přitom zásadně ovlivňují lidské funkce. Proto bychom měli při výběru osvětlení myslet především na přirozený biorytmus a na atmosféru, kterou svitem chceme navodit. Mnoho lidí se domnívá, že stačí, když v kanceláři vidí na obrazovku počítače, ve skutečnosti je silný kontrast rozzářené obrazovky a přítmí pro oči velmi vyčerpávající,” konstatuje Jana Hradecká z interiérového studia Intermezzo.

Kanceláře i sklady

Mezi budovami, které už u nás certifikát získaly, převládají kanceláře s téměř třípětinovým podílem certifikované plochy. Následují maloobchodní řetězce a skladové a logistické haly. Nejvíce certifikovaných budov v Česku připadá na Prahu, když z celkových 130 jsou to dvě třetiny. Následují Středočeský (14 %), Moravskoslezský (11 %) a Jihomoravský kraj (6 %). V podílu certifikovaných budov na jejich celkovém počtu je Česko ve střední a východní Evropě lídrem, za západní částí kontinentu ovšem zatím trochu pokulhává.

Jak už bylo řečeno, certifikace je dlouhodobý proces,  všech sledovaným parametrům či kvalitě je tedy třeba věnovat stálou pozornost. Majitelům kancelářských budov se taková námaha ale vyplácí – na jedné straně je certifikace přínosem pro redukci přímých nákladů, na druhé má nemalý marketingový význam – někdy je dokonce klíčovým předpokladem uplatnění na nájemním trhu, zejména nadnárodní korporace na nějakém typu či druhu certifikátu trvají.

Petr Bým

Hlavní partneři

Partneři