„Chystá se revoluce!“ zkonstatoval hned na počátku posledního diskusního setkání Stavebního fóra jeho moderátor, Lukáš Vácha ze společnosti CONSEQ, respektive investiční společnosti QI, která je její součástí. Průběh akce, konané pod názvem „Fondy kvalifikovaných investorů – nové příležitosti?“, přitom zřetelně ukázal, že nějaké změny na FKI nepochybně čekají, otázkou ovšem je, jaké nakonec budou. Otázka, která je v našich poměrech hodně relevantní – za pět let u nás vzniklo už 136 FKI, které mají ve správě majetek za více než 200 mld. Kč (samotný CONSEQ má FKI 17, fondů kolektivního investování celkem 25 a celkový objem majetku v nich činí přes 21 mld. Kč). „Vzhledem k velké volatilitě tradičních investičních instrumentů se dnes FKI soustřeďují na alternativní možnosti, jakou jsou pohledávky, výtvarné umění či podnikání v oblasti energetiky. Právě pro tyto účely jsou FKI ideálním balicím papírem,“ popsal současnou situaci L. Vácha.
Viditelně populární FKI ovšem nejspíš čekají zásadní změny. První jsou už schváleny v rámci zákona o jednotném inkasním místě, druhé se chystají v teprve připravovaném znění zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF). Oba společně by do provozu FKI měly zasáhnout poměrně značným způsobem, mj. se objeví institut administrátora fondu (ten by jeho obhospodařovatele zbavil provozních záležitostí – účetnictví, oceňování majetku apod.), nově se objevuje nebo rozšiřuje úprava samosprávných a svěřenských fondů či fondů sociálního podnikání, evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti. Skutečností ovšem je, že většina těchto inovací je předmětem normy ZISIF, jejíž obsah se během komplikovaného legislativního procesu neustále mění. „Je třeba říci, že druhé znění je už pro finanční sektor přijatelnější.“ – takto pozitivně na setkání SF líčila schvalovací peripetie ZISIFu Lucie Sabolová z advokátní kanceláře Liška & Sabolová.
Další nejistou či nejasnou věcí je – pro FKI, které těží ze snížené daňové sazby na své příjmy ve výši 5 %, nanejvýš významnou – nejbližší vývoj daní. Jde přitom nejen o zachování či zrušení daňového zvýhodnění FKI, ale třeba i o výši daně z převodu nemovitostí, dnes 3%, ale v budoucnu možná zvýšené na 4 %. „Ministerstvo financí má celkem pochopitelně snahu o omezení daňových optimalizací. Vše je o to složitější, oč větší jsou politické turbulence. Daňové úpravy budou součástí balíčku, jehož schválení je spojeno s otázkou důvěry vládě,“ vysvětlila účastníkům diskusního setkání SF Kateřina Provodová ze společnosti RSM Tacoma. Hojná účast na této akci a bohatá diskuse napovídají, že diskuse o FKI a kolektivním investování vůbec jsou potřebné. O to více, že nejasná je nejen jejich (možná) revolučně změněná budoucnost, ale i stávající právní úprava – tu vykládají odlišně nejen různí finanční konzultanti, ale i různé orgány státní správy.
