Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy dolarů na to, že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.
Katastrofická varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná. Londýn je stále světovým bankéřem. „Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné,“ řekl Lipton agentuře Reuters v 61. patře mrakodrapu na adrese 22 Bishopsgate, který by se měl po svém otevření v příštím roce stát druhým nejvyšším mrakodrapem západní Evropy.
V prvním letošním pololetí Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoliv jiné město. Jako cíl pro investice do finančních technologií překonal New York, zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu a současně Británie „přeskočila“ Spojené státy a stala se největším centrem pro obchodování s úrokovými swapy.
To, že se Londýnu podařilo rozšířit svůj vliv jako mezinárodního finančního centra je jednou z největších záhad tři roky trvající komplikované brexitové krize. Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo unii. Tuto skutečnost zaznamenali také velcí hráči na Wall Street – nedaleko od 22 Bishopsgate otevřel Goldman Sachs v červenci, tři roky po referendu o brexitu, svoji novou evropskou centrálu.
Britská vláda se přitom v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla. Deset vysokých představitelů odvětví však upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá v tomto časovém pásmu reálného konkurenta. A marnotratní bankéři jsou také příliš spojeni s jeho anglosaskou kulturou zahrnující tvrdou práci, ale také užívání si života.
Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina bankéřů nebude ochotná opustit Londýn.
Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 zvýšil o 31 000. Celkový počet lidí zaměstnaných speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví však klesl o 3 000. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit, a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst. Bank of England odhaduje, že do brexitu by mohlo být přesunuto ještě celkem 4 000 osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímaná v Londýně. Původní odhady ztrát pracovních míst se pohybovaly od 30 000 do roku od ukončení brexitu po 75 000 do roku 2025.
ČTK
