Velké pražské městské částí poslaly každá desítky až stovky připomínek k návrhu nového pražského územního plánu. Jak vyplývá z informací radnic, kromě podoby konkrétních lokalit se jim nelíbí nejasná terminologie, nedostatečná ochrana zeleně, podoba výškové regulace či nedostatečně vymezené plochy pro školy či sportoviště. Plán kritizují i další instituce a spolky, například památkáři. Připomínky k návrhu dokumentu, který má od roku 2023 určovat výstavbu v Praze, je možné podávat do dneška.
Kritika návrhu Metropolitního plánu v poslední době přicházela z mnoha stran, čemuž patrně bude odpovídat i množství došlých připomínek. Větší městské části jich poslaly až několik set, například v případě Prahy 5 je to téměř 500 podnětů. Připomínky Prahy 6 mají podobu dokumentu o 229 stránkách.
Radnice kritizují jak celkové nastavení dokumentu, tak navrženou podobu konkrétních lokalit. V obecné rovině se opakuje kritika terminologie, která je podle řady radnic nejasná a není v souladu se stavebním zákonem. Příkladem může být fakt, že celé město je rozděleno na zastavitelnou plochu, která zahrnuje všechnu zástavbu včetně parků či zeleně, a nezastavitelnou, kam spadá okolní krajina. V rámci zastavitelné plochy jsou pak například parky definovány jako nezastavitelné bloky, což je podle kritiků zmatečné a navíc hrozí, že by mohlo být možné zeleň zastavit. Institut plánování a rozvoje (IPR), který návrh připravil, to opakovaně odmítl.
Další opakující se kritikou je výšková regulace. Starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi (Zelení/Trojkoalice) se nelíbí, že autoři plánu na Budějovické a na Pankrácké pláni povolili stometrové věžáky, i když Výbor pro světové dědictví UNESCO stanovil hranici 70 metrů. Radnice také opakovaně kritizovaly navyšování počtu pater nad stávající okolní zástavbu.
Řada radnic připomínkovala také fakt, že veřejná vybavenost, jako jsou školy či hřiště, je v plánu zakreslena pouze bodově. Plán tak podle kritiků negarantuje pro tyto stavby potřebnou plochu. Městské části také namítají, že návrh nedostatečně zakotvuje podobu velkých rozvojových ploch a měl by jasně stanovovat, že před jejich zástavbou je nutné připravit regulační plán, územní studii či jinou podrobnější územně-plánovací dokumentaci.
Kromě radnic připomínky podaly další veřejné instituce. Návrh se nelíbí památkářům z Národního památkového ústavu, podle kterých je v rozporu se zákonem o památkové péči, dalšími předpisy i mezinárodními úmluvami. Kritizují nedostatečnou ochranu památkových rezervací, výškovou regulaci a další zahušťování centra.
Připomínky mohly podávat také spolky, jednotlivci a firmy. Ze spolků návrh dlouhodobě kritizuje Arnika, sdružení AutoMat zaslal 90 bodů zaměřených zejména na veřejnou dopravu a cyklistiku. Předseda představenstva firmy České přístavy Miloslav Černý ČTK sdělil, že návrh v současné podobě nerozeznává pozemní část vltavských přístavišť, což povede k jejich zániku.
Připomínky radnic a veřejných institucí mají často formu takzvaných zásadních připomínek, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců či firem budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků. Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000.
Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.
ČTK
