Nejvíce nových bytů v rodinných a bytových domech na obyvatele v Česku se loni začalo stavět v Praze, na 1 000 obyvatel 4,39 bytu. Nejméně to bylo v Ústeckém kraji, a to 1,11 bytu. Průměr za Českou republiku byl 3,04 bytu. Podíl rodinných domů na zahájené výstavbě nových bytů meziročně klesl o 11 % na 61,5 %. Údaje ČSÚ berou v úvahu pouze novostavby, nezapočítali například nástavby nebo rekonstrukce.
V absolutním počtu nově zahájených staveb bytů byl nejlepší Středočeský kraj s 5 842 bytů. Následovaly Praha (5 784) a Jihomoravský kraj (4062).
Počet zahájených staveb bytů v Česku byl loni nejvyšší od roku 2008, analytici přesto upozorňují, že bytů se v posledních letech staví málo, hlavně kvůli složitému povolování staveb. Nedostatečná nabídka je podle nich jednou z příčin výrazného cenového růstu. Například v Praze zdražily nové byty od poloviny roku 2015 o 90 % . Jako další příčiny odborníci zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy. Podle analýzy developerské společnosti Central Group úřady v Praze v období 2014 až 2018 povolily v průměru 3,4 bytu na 1000 obyvatel. Například v Mnichově to bylo 7,2 bytu, ve Vídni 7,8 bytu, v Bratislavě 10,7 bytu a ve Varšavě 12,7 bytu.
Největší podíl rodinných domů na celkovém počtu zahájených novostaveb byl loni v Ústeckém kraji (96 %), kde to ovšem bylo dáno především velmi nízkým počtem bytů v bytových domech. Od roku 2006, kdy jsou data ČSÚ k dispozici, byl v Česku nejvyšší podíl rodinných domů na zahájených novostavbách v roce 2012, a to 78,2 %. Naopak nejnižší byl s 57,9 procenta v roce 2007. Loni byl třetí nejnižší.
Počet zahájených staveb bytů
(v přepočtu na 1 000 obyvatel, podle krajů, 2019)
Bytové domy versus rodinné domy
(2019)
Počet zahájených staveb bytů
(2006 – 2019)
ČTK
