Prodlužování stavebních povolení by nemělo být automatickým úkonem. Pokud mají účastníci řízení námitky, musí stavební úřad zvážit, zda se v mezičase něco nezměnilo a zda projektu nebrání nějaká nová okolnost. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), který padl ve sporu o stavební povolení domu seniorů v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. „Rozhodnutí v řízení o prodloužení stavebního povolení je výsledkem samostatné a poměrně široké správní úvahy podmíněné žádostí účastníka. Nejedná se o řízení toliko formální, které by vedlo k automatickému prodlužování platnosti stavebního povolení,“ rozhodl NSS. Tento výrok by podobných sporech měl sloužit jako vodítko pro úřady i správní soudy.
Podle stavebního zákona pozbývá povolení platnosti, jestliže stavba nezačala do dvou let od jeho právní moci. Dobu platnosti může stavební úřad prodloužit. Už před čtyřmi lety NSS rozhodl, že účelem časového omezení je to, aby stavba začala „v aktuálním, reálném čase“, a nikoliv třeba za deset čidvacet let, kdy se mohou zásadně změnit podmínky v území nebo požadavky na projektovou dokumentaci a technické parametry staveb.
V případě staroboleslavského domu seniorů se před prodloužením stavebního povolení objevila informace o možném výskytu snovačky červenonohé, což je vzácný druh pavouka. Stavební úřad se tím blíže nezabýval, dospěl totiž k závěru, že při prodlužování stavebního povolení není pro podobné námitky prostor. Krajský soud v Praze i Nejvyšší správní soud označily takový výklad za mylný. Úředníci podle jejich mínění musí na základě námitky účastníka řízení zvážit, zda nenastaly nové okolnosti bránící stavbě. „Žalovaný (Krajský úřad Středočeského kraje) měl tedy posoudit, zda se na území nachází snovačka červenonohá a případně zda by její případný výskyt bránil prodloužení stavebního povolení či nikoliv,“ stojí v rozsudku NSS.
