Posílit postavení vlastníků bytů, tedy společenství spravujících byty, vůči neplatičům by měl senátní návrh zákona, který předloží horní komoře skupina senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (za KDU-ČSL a SZ). Návrhem chtějí změnit současný stav, kdy řádní platící vlastníci bytových jednotek v domech nejsou chráněni vůči neplatičům, kteří s nimi domy obývají.
Návrh zákona má změnit další tři normy, a to občanský soudní řád, zákon o veřejných dražbách a insolvenční zákon. Senátorka Seitlová upozornila, že situace u neplatičů ve společenství bytových jednotek je vážná a dluhy dopadají na vlastníky, kteří musejí hradit náklady k nájemnému navíc. Pokud byl byt zakoupen na hypotéku nebo zastaven do půjčky, dlužné částky se společenství nedočká. V exekuci nebo veřejné dražbě mají totiž přednost k uspokojení pohledávek věřitelé. Návrh zákona proto Seitlová považuje za nejvhodnější pro řešení situace.
„Postavení společenství vlastníků jednotek v procesu vymáhání pohledávek za dlužníky je skutečně kritické,“ uvedl Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Většinou dluh podle něho nevymohou vůbec, nebo jen částečně. Členové společenství, kteří řádně platí, navíc nejsou příliš majetní a dostávají se kvůli splacení dluhu za souseda sami do problémů, upozornil. Zákon by podle něj měl situaci vlastníků zlepšit. Navrhuje, aby ve všech třech souvisejících zákonech se posílilo postavení vlastníků. Aby pohledávky související se správou domu byly uspokojovány přednostně a do 25 % výtěžku z nich mělo prospěch společenství vlastníků.
V Česku je zaregistrováno více než 58 000 SVJ, která spravují zhruba 1,3 milionu jednotek. Lidé, kteří si zakoupili do vlastnictví byt, byli od roku 2000 povinni vytvořit v domech s více než pěti bytovými jednotkami a s třemi a více vlastníky takzvané společenství, aby společně spravovalo dům. To má také majetkovou odpovědnost. Cílem zákona je proto podle advokátky Hany Marvanové posílit vymahatelnost práva a vymahatelnost pohledávek významné skupiny vlastníků. Dluhy vzniklé, než je neplatič vystěhován, se pohybují v desítkách tisíc korun, výjimkami nejsou ani případy, kdy se vyšplhaly k půl milionu.
ČTK
