Stavební firmy letos od veřejných institucí mají méně peněz než loni. Objem zakázek zadaných v prvním pololetí klesl o 9,1 procenta na 59,13 miliardy korun. Počet ukončených tendrů naopak mírně vzrostl. Vyplývá to z analýzy inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha, kterou poskytla ČTK. Celkem firmy v pololetí získaly 2851 zakázek, meziročně o 4,5 procenta více. Hodnota inženýrských staveb klesla o 11,2 procenta na 43,34 miliardy korun. Hodnota tendrů na pozemní stavby klesla o 2,7 procenta na 15,79 miliardy korun. Takřka třetina zakázek (30,7 procenta) byla zadána formou dodatků k uzavřeným zakázkám. Hodnota dodatečných stavebních prací byla 3,24 miliardy korun.
Statistiku veřejných stavebních zakázek letos výrazně vylepšuje snaha dočerpat peníze z evropských fondů v rámci programového období 2007 až 2014. Letošní rok je poslední, kdy lze tyto peníze čerpat. „Projekty spolufinancované respektive navržené na spolufinancování z fondů EU se týkaly 1666 zakázek v hodnotě 35,996 miliardy korun,“ uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc. Veřejnou zakázku na stavební práce získalo do konce června 997 firem. Největší objem získala Eurovia CS, které státní správa zadala 98 zakázek za celkem 1,778 miliardy korun. Z dalších 65 tendrů za 5,637 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s dalšími firmami. Průměrná cena zakázky klesla na 20,7 milionu korun. Dostala se tak na 87 procent průměrné velikosti zakázky v prvním pololetí 2014. Celkem čtyři zakázky zadané v prvním pololetí přesáhly miliardovou hranici. Největší byla dlouho odkládaná rekonstrukce budovy Národního muzea v Praze. Tu za 1,636 miliardy korun získalo sdružení firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Dostavba úseku D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou, kterou s nabídkovou cenou 3,288 miliardy korun získala Skanska, ještě nebyla zveřejněna v Informačním systému o veřejných zakázkách. Promítne se tak až do statistiky za druhé pololetí.
