„Všechny naše potíže – to jsou špatně udělané domácí úkoly!“ – prohlásil na Žofínském fóru Miroslav Zámečník, někdejší člen vládního NERVu. Reagoval tak na projevy představitelů vlády a stavebního sektoru (setkání se konalo pod názvem „Přetrvává krize ve stavebnictví?“). Z těch totiž vyplynulo zejména to, že nadále pokračující propad stavební produkce padá hlavně na vrub nekvalitní legislativě a také nedostatku nových projektů. To také reflektoval Svatopluk Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: „Máme peníze, ale nemáme projekty, které by byly připraveny k realizaci.“
Základním problémem sektoru je ale neefektivní právní a organizační rámec. Stále ještě jenom v přípravě je zásadní novela stavebního zákona, která by měla tři současné rozhodovací procesy (EIA, územní řízení, stavební povolení) integrovat do jednoho, hotova není ani norma o liniových stavbách a totéž platí pro novelu zákona o veřejných zakázkách (ta by mj. měla přinést možnost multikriteriálního hodnocení nabídek namísto současné preference cenového faktoru). Namísto toho je ale před dokončením novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která – díky institutu odkladného soudního přezkumu všech „stavebních“ rozhodnutí – hrozí všechna povolovací řízení ještě více prodloužit. Platit by měla sice jen v roce 2015 a pro následující období už by měla být platná racionálnější podoba zákona, ale práce na této další novele se zpožďují a například podle Jířího Koliby, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví, se tato další norma o EIA jen stěží schválí v předpokládaných termínech. Přetrvává také tříštění kompetencí ve výstavbě mezi šest ministerstev – zlepšení této situace ale může přinést ustavení Rady vlády pro stavebnictví.
V letech 2008 – 2013 české stavebnictví snížilo svůj výkon o 443 mld. Kč, což je obrat tohoto odvětví za celý jeden rok. V průběhu letošního roku se situace v oboru lepší, ale nijak pronikavě. V letošním srpnu se stavební produkce meziročně téměř nezměnila, klesla o 0,9 % (po poklesu v červenci o 3,7 %). Podle ekonomů je české stavebnictví už v Evropě jediné, které je na sestupné trajektorii.
