Územní plán je signálem pro investory

31. 7. 2012

Existence a kvalita územního plán jsou významnými signály pro investory i veřejnost, že obec má jasno o svém budoucím rozvoji a chce se na něm aktivně podílet,“ říká Milan Ševčík z ateliéru MS architekti, který se problematikou územního plánování a rozvoje měst intenzivně zabývá. M. Ševčík nicméně dodává: „Bohužel dnes má územní plán, který by byl skutečným rozvojovým dokumentem, jen málokterá obec. A pokud ano, pak takřka vždy jde o dokument, v němž se laik, tedy i obyvatelé města, jen stěží může orientovat. Takový územní plán je ovšem k ničemu.“

Nedávné rozhodnutí parlamentu o prodloužení lhůty pro pořízení územního plánu, což česká legislativa obcím ukládá, slova M. Ševčíka výmluvně dokládá. Důvodů, proč má proces plánování rozvoje měst takové zpomalení, je více. V první řadě jsou to praktické překážky, třeba nedostatek financí nebo nedořešené církevní restituce, které výstavbu v řadě obcí blokují. V obecné rovině je to zase už zmíněná složitost a nesrozumitelnost územně-plánovacích dokumentů, což například Praha chce změnit a napříště vytvářet plán podstatně jednodušší. To souvisí s tím, že mezi urbanisty a architekty sílí přesvědčení, že přílišná detailnost územních plánů a jejich základní zaměření na určení typu zástavby současné době už nevyhovuje. „Změny sociálního a hospodářského života nutnost rozdělování měst na zóny výroby, bydlení či rekreace víceméně odstranily, když se odmyslíme od takových provozů, jako jsou hutě či chemičky,“ vysvětluje M. Ševčík a pokračuje: „Právě zmíněné posuny v technologiích, ale i v životním stylu, přenesly v rozvoji měst důraz na veřejný prostor. Jinak řečeno: na to, co je mezi domy. Je to právě kvalitní naplánování struktury veřejného prostoru, co je základnou komplexního rozvoje města.“

Urbanismus se proto dnes soustřeďuje právě na veřejný prostor a „mix“ funkcí a typů zástavby. „Ve světě už vznikly stavby, kde v parteru probíhá lehká výroba, ve vyšších patrech je umístěna škola a úplně nahoře byty,“ říká M. Ševčík. Důraz na tvorbu veřejného prostoru uplatňují ve svých návrzích územních plánů také MS architekti. V nedávné době zaznamenali úspěch například v ideové soutěži na rozvoj centra Plzně či v mezinárodní soutěži na zástavbu Jižního přístavu ve finských Helsinkách. „Uspěli jsme právě díky naší koncentraci na veřejný prostor, který vytváří dramaturgii města, jeho skutečný život. Bohužel jsme nezískali první místo, ale například město Helsinky náš návrh nejen ocenilo cenou, ale také zakoupilo pro použití v praxi,“ říká M. Ševčík. Podle něj v obou soutěžích návrhy jeho ateliéru zvítězily ve veřejném hlasování: „To nás přesvědčilo, že srozumitelnost plánu a jeho doplnění kvalitními vizualizacemi budoucího stavu jsou pro úspěch klíčové“.