Publikace „Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina“, která právě vychází, prezentuje výsledky doktorských studijních oborů Architektura a stavitelství a Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví FSv ČVUT v Praze. Ke spolupráci na projektu byli přizváni další odborníci jak z ČVUT, tak dalších institucí.
Definice pojmu veřejný prostor není dodnes jednoznačná. Popis jeho vlastností a kvalit se odvíjí od toho, pracuje-li s tímto pojmem teoretik, praktikující architekt či urbanista, sociolog, politik, městská správa, developer či občan. I tak je ale možné pro veřejný prostor definovat jistá „společná“ kritéria: je přístupný veřejnosti, má specifické (kladné) prostorové kvality, funkční využití je otevřené potřebám veřejnosti a přináší jí nejrůznější benefity.
Publikace je členěna do tří celků: město, industriál, krajina. Debata o veřejném prostoru se soustřeďuje zejména na veřejné prostory center měst a tak i třetina textů se zabývá z různých úhlů právě městskými prostory, a to od provozních souvislostí po jejich urbanisticko-architektonické řešení, ale i třeba architektonicko-symbolický význam veřejných prostor v městské scéně a otázku výtvarného řešení. Význam veřejného prostoru vskutku roste a současné multifunkční, provozně i esteticky zvládnuté veřejné prostory mají, jak v textu zazní opakovaně, potenciál vytvořit novou kostrou našich měst a obcí a přispět ke zkvalitnění života v nich. Nicméně publikace si klade za cíl tuto vžitou definici překročit a ukázat, že veřejný prostor dnes hraje podstatnou roli v urbanisticko-architektonické struktuře periférií sídel, zejména pak bývalých industriálních ploch, venkovské zástavby i krajiny.
Druhá část publikace se zabývá veřejným prostorem, který se dnes rozšiřuje do míst dříve uzavřených, neveřejných, která dokonce někdy měla punc vyloučených lokalit. Mnoho veřejných prostor totiž vzniká jako součást konverzí průmyslových a dopravních staveb. Potenciál těchto mnohdy velkých nebo velmi specifických území je obrovský jak funkčně, tak esteticky, sociálně i ekonomicky.
Třetí část publikace interpretuje pojem veřejného prostoru v souvislosti se zelení a krajinou, případně s venkovskou zástavbou. I tady v současné době pociťujeme vlivem mnoha probíhajících změn rozličného charakteru citelnou ztrátu veřejných prostor nebo jejich deformaci. Toto téma je zde nanejvýše aktuální, možná dokonce více než ve městech, kde již byly základní nástroje a politiky přece jen zformulovány a ozkoušeny.
Publikace vznikla z debaty o veřejném prostoru napříč těmito tématy – autoři tuto otázku chápali jako doplnění svého bádání v mnohdy odlišných oborech (např. konstrukce, průmyslové stavby, výtvarné umění, scénování ad.), které chtěli o tuto problematiku obohatit.
Veřejný prostor v širším kontextu – město, industriál, krajina . FSv ČVUt v Praze, 2018.
Kolektiv autorů: Lenka Popelová (hl. editor), Zuzana Pešková (editor), Tomáš Šenberger (editor), Mikuláš Hulec (editor), Jaroslav Daďa, Jan Kašpar, Jan Albert Šturma, Jiří Havlík, Jan Trejbal, Radmila Kaděrová, Nikolay Brankov, Petra Miškejová, Martina Sedláková, Veronika Kastlová, Pavel Jurčík, Edita Cestrová, Hana Boříková, Karel Hájek, Lenka Zelená, Marie Černeková, Jan Bartoníček, Jiří Kupka, Diana Kubrová, Jan Hendrych.
SF/pb
