V Praze se žádná ryze koncertní síň nepostavila už přes sto let. Obecní dům byl otevřen v roce 1912, Rudolfinum dokonce už na počátku roku 1885. Tyto historické sály však neodpovídají požadavkům 21. století, navíc nevyhovují ani svou nízkou kapacitou (oba mají méně než 1 200 míst). Nový koncertní dům by se stal logickým doplněním těchto historických sálů a rozšířil by tak kulturní nabídku hlavního města, jak uvádí Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).
„Praha nemůže a nesmí ustrnout. Malinko vybočíme z průměru a už si myslíme, že jsme světoví. Nepracujeme na úkolech, které jsou tak říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu slovníkem 19. století. Kulturní vyspělost se dá poznat právě na takovýchto úkolech,“ říká architekt Josef Pleskot, člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Šéf Central Group Dušan Kunovský k tomu dodává: „Praha se musí profilovat jako dynamická kulturní metropole, nikoliv jen jako historické město proslulé levnou pivní turistikou. V hudbě máme skvělou tradici a není důvod, proč bychom nemohli mít podobně unikátní kulturní stavbu jako třeba Hamburk, jehož Labská filharmonie přitáhla pozornost celého světa.“
Při otázce na moderní stavbu v Praze se většině asi vybaví Tančící dům. Ten je však soukromou investicí. V zahraničí je běžné, že nositelem velké architektury je veřejná budova typu národní knihovny, muzea nebo koncertního sálu. A taková nová stavba se v Praze roky neobjevila.
Podle ankety SAR, které se zúčastnilo přes tisíc Pražanů, jsou více než dvě třetiny obyvatel novému sálu nakloněny. Ideálním místem se jim jeví prostor kolem stanice metra linky C Vltavská, čímž by se tato spíše zanedbaná lokalita nepochybně výrazně zkultivovala.
Zaslouží si podle Vás Praha velkou moderní koncertní budovu?
Institut plánování a rozvoje města Prahy již nechal vypracovat územní studii, která měla zjistit, zda se filharmonická budova do prostoru Vltavské vešla, a to s pozitivním výsledkem. Nyní proto radnice zadala studii proveditelnosti, která přiblíží další parametry záměru.
SF/tk
