24. 5. 2017

Radim Passer, Passerinvest Group: Jako bychom si sami sebe nevážili!

V Praze staví málo, pouhý zlomek toho, co by potřebovala a co by jí bylo hodno. Za celé to období od roku 1989 se toho postavilo opravdu málo, maličká část toho, co by si Praha a Česká republika zasloužily – říká k aktuálnímu stavu výstavby nejen v české metropoli Radim Passer, zakladatel a generální ředitel společnosti Passerinvest Group.

Ponechme zatím stranou lamentování nad legislativou a povolovacím řízení. Dělá to dojem, že věci se přece jenom hýbají. Mám pocit, že dnes na ose město – IPR – stavebníci, tedy developeři. probíhá poměrně široká diskuse!?

To je pravda. Taková ochota věci diskutovat tady nikdy nebyla. Jde ovšem o to, abychom se názorově potkali a společně posouvali věci v Praze k lepšímu.

A potkáváte se?

S některými politiky ano. Třeba s paní primátorkou. Ale na výsledky si musíme počkat. Dokud v Praze budou mít tak velký politický a mediální prostor extremistické hnědo-zeleno-rudé názory, nepohne se nic. V takovém prostředí se město nemůže rozvíjet. Pokud se zákonodárci po volbách tímto problémem nebudou intenzívně zabývat, lepší to nebude. Situace je taková, že namísto abychom – a mluvím nejen o Praze, ale o celé republice – západní Evropu doháněli, ten odstup se spíše zvětšuje. Pro přípravu staveb snad neexistuje v Evropě horší místo než Česká republika.

Ono to všechno má nějaké objektivní příčiny.

Jistě, já to chápu – ten současný extremismus je v Praze reakcí na megakorupci Bémovy éry. Dostali jsme se ovšem do druhé krajní polohy. Musíme společně nastolit normální situaci. Podívejte, už primátor Hudeček upozorňoval na to, že Prahu řídí snad 1 600 zastupitelů, zatímco v New Yorku je to pár desítek lidí, pochopitelně s vysokou kvalifikací a hlavně nutnými kompetencemi. U nás je to nastavené vysloveně špatně – do výstavby může mluvit příliš mnoho subjektů. To už není demokracie, ale spíše bezbřehá anarchie.

Hodně si všichni slibovali od PSP, nyní zase od nového územního plánu pro Prahu?!

Konečná podoba Metropolitního plánu je zatím neznámá, uvidíme, jak to skončí. A co se týká pražských stavebních předpisů – ty tak často zmiňované nové Vinohrady podle nich nepostavíme! Ony jsou tu totiž taky hygienické normy, kde se nám Čechům daří tak úspěšně trestat sami sebe, že zákazníky žádanou bytovou výstavbu s potřebným městským komfortem prostě nemůžete stavět.  Dalším tématem je demolice některých opravdově hnusných paneláků a jejich náhrada kvalitní zástavbou. Pokud tato varianta má být ekonomicky alespoň v minimální míře přijatelná, musí být umožněna jistá míra podlažnosti a metrů čtverečních, jinak se toho bolševického hnusu nezbavíme. Ale na to plánovači zatím vůbec nemyslí.

Co s tím?

To je záležitost pražské komunální politiky. Tady musí být vytvořena pravidla, ale ještě předtím také nějaká reálná vize rozvoje Prahy na několik nejbližších desetiletí. Jedna ze základních otázek zní: kolik by měla či mohla mít česká metropole obyvatel za deset až třicet let? Hlavně od toho se přece musí odvíjet plánování výstavby a potřebné infrastruktury. V oblasti infrastruktury, žel, absurdně směšně vymýšlíme projekty s realizací za deset až patnáct let, které přitom nejsou schopny dostatečně pokrýt ani současné potřeby. To je přece na „Nobelovu cenu za vizionářství“, nebo ne?

Stavět je váš životní či existenční zájem. Takže znovu: co s tím chcete udělat?

My své vize a zkušenosti ohledně potřebného rozvoje ČR a Prahy předkládáme politikům.  Když budu mluvit jenom za Passerinvest: zpracovali jsme a financovali analýzu k novele stavebního zákona, pracujeme za vlastní finance a s potřebnou velkorysou erudicí také na dalším rozvoji dálniční sítě a také navrhujeme další trasu metra v Praze. Současně pracujeme na vylepšení renomé našeho oboru, míním development. Znamená to hlavně, abychom ze všeho nechtěli za každou cenu vytřískat do poslední mrtě, co je možné. To nejsou slova proti ekonomické efektivitě! Ta je samozřejmě nutná, ale hlavně rozsáhlejší projekty je třeba dělat s určitou dávkou velkorysosti. My se o to snažíme.

Všechno, co jste řekl, to je popis neradostného stavu výstavby asi nejen v Praze. Pozoruhodné ale je, že kdekdo – rovněž míním developery – chystá mamutí projekty?!

Víte, příprava ještě není realizace. A všichni samozřejmě musíme nějak pokračovat, jakkoli je to obtížné a byť se to někdy zdá beznadějné. Vždyť my třeba v Roztylech čekáme na dílčí změnu územního plánu už deset let. Ale stejně – on je to spíše jen dojem, že se toho hodně chystá. V zásadě se v Praze staví málo, pouhý zlomek toho, co by potřebovala a co by jí bylo hodno. Ono to platí pro všechny. Pro veřejný sektor, který pokulhává v budování potřebné infrastruktury, stejně tak pro sektor soukromý, který má dluhy vůči reálné poptávce hlavně v oblasti rezidencí. A úplně nám schází mimořádné stavby s celopražským či celostátním významem. Třeba národní fotbalový stadion. Za celé to období od roku 1989 se toho postavilo opravdu málo, maličká část toho, co by si Praha a Česká republika zasloužily. Jako bychom si sami sebe nevážili.

Pojďme na závěr k vám. Co vy chystáte pro Prahu? Už jste zmínil ty Roztyly?!

Roztyly pro nás jsou vedle BB Centra dalším rozvojovým územím. V první etapě bychom chtěli zastavět pozemek o výměře deseti hektarů. Půjde o mix komerce a rezidencí, přitom bychom tady chtěli vytvořit opravdu příjemné místo pro život – a celou polovinu z té zmíněné výměry by měla zabrat zeleň obohacená o atraktivní pobytové prvky a navíc přístupná široké veřejnosti.  To je konkrétní projev té velkorysosti či ekonomické uměřenosti, o které jsem před chvílí mluvil.

Co tady v BB Centru, už dlouho mluvíte o hotelu?

To byl náš původní záměr, ale ekonomické kalkulace nás přiměly ke změně. Už to není hotel, ale apart-hotel v kombinaci s nájemním bydlením, které v této etapě bude mít většinovou funkci. Tím bychom měli budoucí hodnotu této etapy posunout do pro nás ekonomicky přijatelné úrovně. Tato etapa není pro nás atraktivní z hlediska profitu, vnímáme jí spíše jako další službu pro BB Centrum, která bude do této lokality přinášet život. Doufám, dá-li Bůh, že stavět začneme příští rok v létě.

Poslední dobou od vás přichází docela hodně zpráv – odkup budov v BB Centru, emise obligací, personální posily …

Ono to spolu hodně souvisí. Naše společnost už dneska díky zpětným odkupům vlastní nemovitosti v hodnotě 16 miliard korun. Někdo se samozřejmě o ně musí starat, takže už je nás ve firmě šedesát, vlastně o polovinu více než před několika lety. Co se poslední emise dluhopisů týká, ty se prodaly v průběhu několika málo týdnů. Rychlost prodeje a zájem investorů nám udělaly radost a svědčí to mimo jiné i o tom, že výnos 5,25 % je dnes více než atraktivní.

 

Petr Bým