19. 6. 2019

Svěřenské fondy jsou nejen pro A. Babiše

Ještě nedávno byl pojem „svěřenské fondy“ u nás takřka neznámý. Dnes ho – asi hlavně díky politicko-ekonomickým eskapádám Andreje Babiše – znají v Česku snad všichni. Ale nemalý význam mají svěřenské fondy i v reálném životě – dnes je jich u nás evidováno už přes 1 600. A co je docela důležité pro realitní trh – v zhruba každém sedmém je vložený nějaký nemovitý majetek. Přitom nejvíce takových vkladů se týká domů, bytů a pozemků na území Prahy.

Uvedená čísla vyplývají z analýzy dostupných dat katastru nemovitostí – tu provedla společnost Norfolk Asset Management, jež se zabývá právě zakládáním a správou svěřenských fondů. V katastru nemovitostí je podle analýzy Norfolku v pozici vlastníků majetku evidováno 227 svěřenských fondů, do nichž se v posledních šesti letech uskutečnilo 450 vkladů nemovitého majetku. „Jeden zápis vkladu majetku do katastru se přitom může týkat několika různých nemovitostí. Pokud se totiž uskuteční zápis nemovitostí v rámci jednoho katastrálního území a mezi stejnými smluvními stranami, lze tímto jedním úkonem zapsat větší množství nemovitostí najednou. Skutečný počet nemovitostí, které byly vloženy do svěřenských fondů, tak může být ve skutečnosti několikanásobně větší, než je aktuální počet zápisů,“ uvedl jednatel Norfolku Filip Soukup.

Svěřenský fond prizmatem Wikipedie

Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný ke zvláštnímu účelu, držený a spravovaný jmenovanou osobou (správcem) ve prospěch obmyšleného. Majetek přestává být vlastnictvím toho, kdo svěřenský fond vytvoří, a stává se majetkem anonymním, samostatným. Svěřenský fond je typickým institutem práva anglosaského, v posledních letech však bývá zakotvován i v právních řádech kontinentálních, respektive evropských.

Do českého práva zavedl institut svěřenských fondů v roce 2014 nový občanský zákoník. V minulosti se charakteru svěřenských fondů blížily svou povahou tzv. nesamostatné nadace (ty se ovšem lišily od svěřenského fondu tím, že přecházely do vlastnictví správce). Od 1. ledna 2018 je povinná evidence svěřenských fondů, kterou zavedla novela občanského zákoníku. Svěřenské fondy vzniklé před tímto datem musí splnit povinnost zápisu do evidence nejpozději do 1. 7. 2018.

Stále populárnější

Nejvíce zápisů vkladů nemovitého majetku do svěřenských fondů bylo v Praze. Od roku 2014 eviduje katastr nemovitostí za toto území přes 90 takových zápisů, když ve Středočeském kraji to bylo 57 vkladů. Přitom v roce 2014 evidoval katastr nemovitostí za celou ČR pouze 14 vkladů nemovitého majetku do svěřenského fondu. Rok poté jich ovšem bylo už třikrát více. A loni takových vkladů bylo 140.

Rostoucí počet vkladů nemovitostí do svěřenských fondů kopíruje všeobecný zájem o svěřenské fondy. Důvody, které vedou majitele nemovitostí k tomu, že je vyčlení do svěřenského fondu, mohou být podle F. Soukupa různé: „Nejčastěji v těchto případech jde majitelům nemovitostí o ochranu a dlouhodobou správu rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku nebo bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění.“

Jak také ukazují dosavadní zkušenosti poradců, paleta zakladatelů svěřenských fondů je u nás nesmírně pestrá. Jsou mezi nimi mladí lidé, kteří sotva dosáhli plnoletosti, lidé středního věku i ti, kteří jsou už dávno v důchodovém věku. „Mezi našimi klienty je téměř rovnoměrný poměr mužů a žen. Jsou mezi nimi rodinné klany ovládající velká a známá podnikatelská impéria, podnikatelé i běžné − nijak bohaté − rodiny, které se prostřednictvím svěřenských fondů snaží například vyřešit problémy s dědictvím,“ popisuje aktuální situaci James Tunrbull, partner společnosti Svěřenské fondy a trusty a člen představenstva Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Charita, rodina, politika

Podle dat společnosti Svěřenské fondy a trusty je téměř 70 % svěřenských fondů založeno za účelem ochrany majetku rodiny proti vnějším hrozbám. Zhruba polovina nově založených fondů řeší také dědictví v komplikovaných rodinách. Třetina pak řeší předávání firmy z jedné generace na druhou a pětina péči o zdravotně postižené děti, finančně neodpovědné potomstvo či charitativní účely. A jak už bylo řečeno, svěřenské fondy mají své místo i v politice, kde mohou posloužit jako prevence střetu zájmů. Právě do svěřenského fondu kvůli „lex Babiš“ vložil akcie svých společností Agrofert a SynBiol současný premiér Andrej Babiš.

Petr Bým