Architektura: globální trendy a výzvy

Než se ale představy architektů a urbanistů mohou zhmotnit, vyžaduje to čas – na projektech pracují dlouho předtím, než dojde k realizaci. Navíc přitom čelí různým tlakům, ať už jde třeba o ziskovost, pohodlí uživatelů či ekologické imperativy, takže musí podstupovat různé kompromisy. Společnost PlanRadar, která provozuje komplexní platformu pro digitalizaci procesů u stavebních projektů, se z podstaty svého podnikání o aktuální trendy ovlivňující architekturu velmi zajímá. Z tohoto důvodu realizovala v celkem 12 zemích (v České republice, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, USA, ve Slovenské republice, ve Francii, Spojených arabských emirátech, Španělsku a ve Velké Británii) průzkum, který mapuje priority, strategie a výzvy, jimž tento obor dnes čelí. Jedním ze závěrů tohoto průzkumu je skutečnost, že jakkoli přetrvávají rozdíly mezi různými zeměmi, v dnešní globalizované době se řada trendů ovlivňujících architekturu stává stále univerzálnější.

Architektura a požadavky doby

1. Udržitelnost: téměř dvě pětiny globálních emisí uhlíku se připisují sektoru stavebnictví a architekti po celém světě si velmi dobře uvědomují svou roli ve zlepšování udržitelnosti staveb, které navrhují.
2. Uhlíkově neutrální budovy: snižování uhlíkové stopy je klíčovým trendem v deseti z dvanácti zemí (kromě Maďarska a Spojených arabských emirátů). U uhlíkově neutrální budovy by její výstavba, použité materiály i provoz neměly produkovat žádné emise. Tam, kde to není možné zajistit, se tyto emise kompenzují (například investicemi do energetické efektivity, nákupem zelené elektřiny, sázením stromů apod.). U zemí zahrnutých v průzkumu, které jsou členy EU, patří snižování emisí ke společným cílům.
3. Zaměření na komfort a spokojenost uživatelů: v sledovaných sedmi zemích (v České republice, Německu, Polsku, Rakousku, Spojených arabských emirátech, Španělsku a Velké Británii) se objevuje zaměření na tzv. wellbeing budoucích obyvatel či nájemců. Roste povědomí o tom, že budovy mohou být víc než jen pouhá místa pro práci, spánek nebo trávení volného času.
4. Budovy jako součást životního prostředí: architekti již dávno pochopili, že budovy se jen zřídka staví izolovaně – a jejich design tak pojímají v závislosti na místním terénu a infrastruktuře. Dnes však ještě více přemýšlejí nad kontextem celého okolí. V polovině zkoumaných zemí již architekti tento lokálně citlivější přístup k výstavbě deklarují.
5. Odolnost vůči extrémnímu počasí: s tím, jak se postupně začínají projevovat klimatické změny, již celkem pět zemí (Francie, Itálie, Německo, USA a Velká Británie) plánuje navrhovat budovy, které budou vůči jejich dopadům a extrémním klimatickým jevům odolnější. Jakkoli se přístup jednotlivých zemí v závislosti na klimatu liší podle konkrétních podmínek, shodují se na tom, že je třeba na tuto společnou hrozbu reagovat.
6. Rekonstrukce a změny využití budov: prioritou architektů je stavět nové budovy a byť renovace představují vynikající způsob, jak lze snížit objem emisí, nejsou všude populární. Důvodem jsou odlišné demografie, vkus i priority stavebního průmyslu. Ovšem v souvislosti s palčivými obavami o udržitelnost preferuje stále více zemí modernizaci, renovaci a změnu účelu stávajících budov. V té či oné podobě ji jako budoucí trend zdůraznilo celkem šest zemí.
7. Zahušťování měst: s ohledem na snižování závislosti na automobilech a zkracování doby dojíždění stále více zemí preferuje také zahušťování měst (oproti dřívějšímu trendu rozšiřování městské zástavby). Architektonická obec ve třetině sledovaných zemí vyzdvihuje tento jev jako důležitý trend, který souvisí s již zmiňovanou oblastí zaměření staveb na komfort a spokojenost lidí.

V celosvětovém měřítku lze konstatovat, že architekti se také angažují v různých postupech, které mohou zvýšit udržitelnost budov. Zatímco osm zemí z dvanácti uvádí jako společný rys budoucí architektury úsporu vody, sedm zemí hovoří o cirkulární ekonomice a opakovaně použitelných stavebních materiálech. Související problematika využití nejrůznějších biomateriálů je další zajímavou kapitolou citovaného průzkumu.

Stavební materiály budoucnosti

„Osm z dvanácti zemí se domnívá, že v budoucnu se bude ve stavebnictví více používat dřevo, které zvládne obrovské zatížení. Ale také konopí, jež lze použít jako formu betonu – nabízí podobné konstrukční vlastnosti jako tradiční materiály, zároveň je levné a rychle roste. Pět zemí včetně České republiky má podobně vysoká očekávání od slámy a jiných trav, zatímco tři země předpokládají, že velkou roli bude hrát mycelium, tedy vlákna hub. Všechny tyto biomateriály jsou vysoce udržitelné, protože během růstu pohlcují oxid uhličitý a poté jej po desetiletí konzervují ve struktuře budovy,“ popisuje Adam Vostárek ze společnosti PlanRadar a dodává: „Další variantou jsou materiály nového tisíciletí. Například italští odborníci předpovídají, že architekti budou v blízké době více využívat grafen, ekologické fotokatalytické barvy, regenerovaný nylon a kompozitní materiály jako směs betonu a uhlíkových vláken. Postupně také vzroste poptávka po biobetonu či transparentním průsvitném betonu, který je jedinečnou kombinací betonu a plexiskla.“

Současně s tím existuje snaha využívat více recyklovaných materiálů a zejména recyklovat beton a cihly. Díky jejich opětnému použití se architekti mohou vyhnout emisím spojeným s jejich těžbou a výrobou. Jen produkce nového betonu představuje přibližně 7 % celosvětových emisí CO₂.

SF/pb