„Bytové“ Brno v pohybu

Množství dokončených bytů a domů v Jihomoravském kraji se za tři čtvrtletí letošního roku meziročně snížilo o 4,8 %. Nejvíce se sice stavělo v Brně a na Brněnsku, v meziročním srovnání se ale i tam intenzivita rezidenční výstavby snížila – v moravské metropoli konkrétně dokonce o 17,9 %. Statistiky nicméně nikdy neodrážejí celou realitu – a ta je stran bytové výstavby v Brně mírně povzbudivá.

Samozřejmě, že to platí hlavně pro systémové záležitosti. V Brně právě nyní akceleruje tvorba nového územního plánu, který výstavbě nepochybně prospěje. Zdá se také, že Brno si společně s Prahou a Ostravou „vykoledují“ změnu návrhu nového stavebního zákona – ta by měla třem největším českým městům dát možnost regulovat výstavbu ve městě vlastním předpisem, podobným tomu, jaký dnes má Praha v podobě Pražských stavebních předpisů.

Čtyři stovky nových bytů

Změny složitého a do značné míry „zamrzlého“ systému výstavby ovšem přinesou nějaké ovoce až za nějaký čas počítaný v letech. Aktuální situace ovšem vyžaduje nějaké řešení či nápravu už nyní – v Brně se dnes bytů staví málo, proto jejich ceny stejně jako v Praze stoupají na už neúnosnou úroveň. Přitom problémy v přípravě a povolování staveb development vytlačuje z města do jeho okolí, což má také řadu negativních dopadů.

V takových podmínkách je proto nutné vítat každý nový projekt. A ty se objevují a – to je podstatné – rodí se za pozitivní asistence brněnské radnice. Například v Bohunicích vznikne polyfunkční areál, ve kterém bude mimo jiné téměř 400 bytů a město se nyní s investorem chce domluvit na podmínkách výstavby.

Zamýšlený areál má být na jihovýchod od křižovatky Jihlavská-Dlouhá. Má tady vzniknout šest budov se společnými dvěma podzemními podlažími. Dvě budovy na severní straně budou určeny pro kanceláře, služby a obchody. V dalších čtyřech se bude bydlet – nabídnout by měly celkem 392 bytů různých dispozic. To je v městě, kde staví zhruba tisíc bytů ročně, podstatné kvantum. Nezastavěná plocha bude sloužit jako veřejné prostranství se zelení, obchody, restauracemi, kavárnami a venkovním mobiliářem.

"Pro výše zmíněný stavební záměr požaduje město určité záruky, které jsou popsány v námi schváleném vyjádření a budou také předmětem plánovací smlouvy. V té se stavebník zaváže k vybudování potřebné infrastruktury, jako je například vodovodní řad, kanalizace, veřejné osvětlení nebo chodníky. Další podmínkou je umístění akumulačních nádrží pro dešťovou vodu, a to ke každé budově. Zachycená voda poté bude využívána na zálivku a případně bude odváděna do retenční nádrže," uvedl radní Brna pro územní plánování Filip Chvátal.

Nejde jenom o bydlení

Další projekt soukromý investor plánuje ve čtvrti Horní Heršpice – dům se 131 byty a 156 parkovacími místy. V tiskové zprávě to nedávno oznámil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Podle něj město i v tomto případě po investorovi požaduje, aby před vydáním územního rozhodnutí uzavřel s Brnem smlouvu, která vyřeší záruky na vybudování veřejných prostranství, komunikací, osvětlení, chodníků apod.

Dům bude stát na křížení Sokolovy ulice a Dufkova nábřeží a bude rozčleněn na tři části. Nárožní budova by měla mít devět pater a na ni by měla být napojena dvě křídla. Severní šestipatrová část je navržena paralelně s Dufkovým nábřežím, východní pětipatrové křídlo souběžně se Sokolovou ulicí. "Novostavba nabídne 131 bytů o různých dispozicích i komerční prostory. Pro parkování bude 156 stání, z toho 72 uvnitř objektu a 84 na venkovních plochách," říká F. Poňuchálek. Podle něj Brno po investorovi požaduje, aby před vydáním územního rozhodnutí uzavřel s městem smlouvu, která vyřeší záruky na vybudování veřejných prostranství, obslužných komunikací, veřejného osvětlení a chodníků.

Myslí se i na ekologii – město bude požadovat stavbu retenčních nádrží, vsakovacích objektů a výsadbu stromů. "Na plochých střechách očekáváme pokrytí vegetací, aby pozitivně ovlivňovala okolní mikroklima," dodává F. Chvátal.

Město se má podílet i na vzniku první části nové čtvrti, která má být u přesunutého brněnského hlavního nádraží. Chystá se společné memorandum dvou developerských společností a radnice, která se v něm má mj. zavázat k pomoci při jednání investorů s dalšími institucemi státní správy i samosprávy, například s Ředitelstvím silnic a dálnic.

 

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři