Česko hledá vizi své budoucnosti (I)

Dnes je dnes, ale co zítra? – zpívá se nabádavě v jedné pěkné písni. O své zítřky se musí starat každý člověk i každá obec, natož pak stát. České republice, respektive její politické reprezentaci, leckdo vyčítá, že o zítřky země má jen malý zájem, a proto nám nějaká důsažnější vize rozvoje v bližší i vzdálenější budoucnosti prostě chybí. V naší anketě jsme zjišťovali, jak tento problém vidí realitní sektor.

Významným protagonistům českého realitního sektoru jsme položili tyto otázky:

  1. Potřebuje dnes Česká republika nějakou všeobecně akceptovanou a prosazovanou vizi či plán svého rozvoje? Nebo se stačí spolehnout na přirozený vývoj v rámci mantinelů parlamentní demokracie a tržní ekonomiky?
  2. Takovou vizi nyní evidentně nemáme. Pokud jste toho názoru, že je zapotřebí: kdo a jakým způsobem by ji měl vypracovat? Nebo si vystačíme prostým převzetím podobných dokumentů z vnějších zdrojů (např. EU, OSN)?
  3. Na co by taková případná vize či plán rozvoje měly klást hlavní důraz (např. společnost, ekonomika, infrastruktura, školství, výstavba...)? 
  4. Prožíváme poměrně dramatické období, mj. docela zásadní změny politické. Myslíte, že nyní je šance na vznik nějaké vize či plánu rozvoje větší než v nedávné minulosti?

 

Evžen Korec, Ekospol

  1. Česká republika by všeobecně akceptovatelnou vizi plánu rozvoje asi potřebovala. Domnívám se ale, že vzhledem k mnoha antagonistickým vztahům na úrovni vedení státu, taková vize s velkou pravděpodobností nevznikne.
  2. Strategický plán rozvoje může vypracovat tým odborníků, ale schválit by ho musela vláda, eventuálně parlament.
  3. Ve strategickém plánu by měly být obsaženy nejdůležitější faktory, které ovlivňují život lidí, jako jsou ekonomika, školství, věda a výzkum, lékařská péče, sociální zabezpečení a mnoho dalších.
  4. Vzhledem k současné politické situaci, kdy vládní koalici tvoří pět stran, je pravděpodobnost jakékoliv dohody velmi malá.

 

Jan Řežáb, Martin Svoboda, JRD

  1. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.“ —  říká Seneca. Česká republika není v dobrém stavu, prochází ekonomickou a zdravotní krizí, společnost je rozdělená a ztratila víru, že doženeme vyspělé státy. Dobrá vize nás může nejen vyvést z krize, ale může lidem vrátit víru v lepší budoucnost a také sjednocovat rozdělenou společnost. Spolehnout se na přirozený vývoj je jako nechat se unášet větrem. Už v antice si moudří lidé uvědomovali důležitost plánu či vize. Každé společenství, firma či společnost, se může rozvíjet jen, pokud má kvalitní strategii. Pokud tomu tak není, tak takový organismus upadá. Na jedné straně je důležité, jak se ta strategie vytvoří a schválí, a na straně druhé, v jakém časovém horizontu a jak se naplňuje. Čtyřleté volební období moc nenahrává tomu, aby rozvoj fungoval strategicky, a to je jedno z nepříjemných úskalí demokracie. Ani tak to ale nelze vzdát a u politických elit musí být snaha tu strategii zvolit, přijmout a plnit. Při změně u kormidla ji pak maximálně upravovat, dolaďovat, ale ne úplně shodit ze stolu. Toto zmítání se zprava doleva neprospívá žádnému politickému směru, možná tak anarchismu.
  2. Základem je mít ambici takovou vizi vytvořit a následně mít schopnost pro ni získat co největší část společnosti. Je zjevné, že čím širší bude zapojení elit do tvorby vize, tím lépe se podaří společnost získat a vizi realizovat. A ano, lze předpokládat, že elity budou čerpat inspiraci z nejrůznějších zdrojů. Tedy je to o elitách a jejich statečnosti převzít odpovědnost, a to o elitách společenských i ekonomických.
  3. Je třeba odlišit plán rozvoje na čtyřleté vládní období a vizi, která by měla být na delší období, které dává možnost pro větší změnu. Nová nastupující vláda nám již představila svůj velmi podrobný rozvojový plán na čtyřleté období obsahující snahu postupně uzdravovat státní finance, budovat chybějící infrastrukturu atd. Zatím jsme ale nezaznamenali snahu vytvořit novou dlouhodobou vizi. Líbilo by se nám, kdyby byla vystavěna na půdorysu kulturního a vzdělanostního centra, místa pro bohatý život a s rostoucím významem odvětví s vysokou přidanou hodnotou.  A především, aby byla ambiciózní - ambice patřit k nejlepším je něco, co dlouhou dobu postrádáme. Cíl musí být odvážný, i když se na první pohled může zdát nesplnitelný, ale svou ambiciózností může více povzbudit k činům a pokroku.
  4. Současné krize vytvářejí silnou potřebu vzniku takové vize, na druhé straně nevidíme ambici takovou vizi vytvořit. Těší nás, že tato anketa může být impulsem pro její vytvoření a chceme věřit, že nám bude brzy nová vize představena. V krizových období je potřeba vizí a smělých plánů vyšší než v období hojnosti - stávají se výzvou a motorem rozvoje. Zároveň dnes, po volbách, je pro změny v demokratickém uspořádání to nejlepší období. Jak již bylo řečeno – impuls musí pocházet od lídrů, a to zejména politických, společenských a ekonomických.

 

Jiří Pácal, Central European Holding

  1. Ano, vizi potřebuje. Chybí nám prakticky ve všech oblastech našeho života. Došlo k odtržení politické sféry od odborné a dochází tak k pohybům názorů ve vedení našeho státu od zdi ke zdi, k častým změnám a otáčení kormidla. Nikomu není jasné, kam chceme směřovat a jak řešit problémy současnosti i budoucnosti.
  2. Rozhodně by se na tvorbě vize měli podílet hlavně odborníci z daných oblastí fungování ekonomiky, financí, zdravotnictví, vědy a výzkumu, sociologové a demografové atd. Ponechal bych na nich, z jakých zdrojů a zkušeností budou čerpat. Poté by byla dobrá širší mezioborová diskuze. Do čela takových odborných týmů by měly být instalovány skutečné a široce akceptované osobnosti. Bohužel bude následně zapotřebí, aby tyto vize za svou přijala i politická sféra.
  3. Všechny v otázce vyjmenované oblasti fungování státu jsou důležité. Asi nejdůležitější je mezinárodní spolupráce, tam je třeba se nejvíce orientovat. Důraz musíme klást také na domácí ekonomiku a oblasti, které chceme nejvíce rozvíjet a podporovat, včetně vědy a výzkumu. V oblasti společenské je to péče o potřebné včetně důchodců, školství a zdravotnictví. Je potřeba si ujasnit, kde chceme, aby stát pomáhal a jakým způsobem - a co ponechat na svobodné volbě jednotlivce.
  4. Myslím si, že nyní je šance větší než dříve a také si myslím, že je nejvyšší čas s tím začít.

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři