Během uplynulých třiceti let se na našem realitním trhu udály převratné změny. Byly postaveny nebo dostaveny projekty celonárodního významu jako dálnice z Lipníku do Ostravy, krušnohorský úsek dálnice D8 nebo terminál 2 Letiště V. Havla v Praze. V metropoli se zrealizovaly i další strategické dopravní stavby, mezi které patří prodloužení linek metra B a C, výstavba tunelů nebo jihozápadní části pražského okruhu. Mezi dlouho diskutované a dosud nerealizované projekty patří přímé spojení s pražským letištěm nebo dostavba severovýchodní části Pražského okruhu.
Komerční výstavba je v tomto ohledu mnohem pružnější, i když je ze strany státu svázána legislativou, která celý proces developmentu výrazně zpomaluje. Navzdory těmto komplikacím developerské společnosti dlouhodobě vytváří podmínky pro moderní bydlení i práci. Mnohdy se tak děje v lokalitách, které byly v minulosti využívány pro průmyslové účely, často ve zcela zanedbaných brownfieldech.
Tvorba nového veřejného prostoru
Jedním z prvních příkladů oživení těchto lokalit je oblast Karlína, kde se podařilo zachovat řadu unikátních staveb, nevyužitých továren, díky tomu, že se pro tyto budovy našlo zcela nové a atraktivní využití. Obdobné je to s Holešovicemi, kde z bývalé továrny vznikla galerie DOX a v areálu původního pivovaru jsou nyní loftové byty. Zmínit můžeme také komplexní revitalizaci celé lokality Waltrovka společností Penta anebo projekt Nová Harfa firmy FINEP-u. Novou podobu získává Palmovka díky projektům Metrostavu, stejně tak i libeňské nábřeží, kde vyrostly byty Crestylu, nebo Invalidovna díky komplexu Futurama společnosti Immorentu a nově také statebním aktivitám firmy J&T. Tato místa ožila a nabízí mnoho příležitostí nejen k práci a bydlení, ale i volnočasovým aktivitám.
Do velké míry představují brownfieldy velký potenciál pro změnu podoby města a komfort jeho obyvatel i do budoucna. Především v pražských lokalitách, jako je Smíchovské nádraží, kde již začala stavět společnost Sekyra Group, nebo třeba Masarykovo nádraží, kde podle návrhu Zahy Hadid chystá společnost Penta. Novou čtvrt jsme už získali v podobě BB centra společnosti Passerinvest. Bytové areály zase jednou vyrostou v oblasti původního logistického centra v Ruzyni díky společnosti Central Group, která se věnuje přípravě řady dalších perspektivních lokalit. Zcela se změnila Pobřežní ulice, mění se i podoba Evropské třídy díky projektům firem KKCG a BPD Development. V místech, kde nebylo ani kde nakoupit, roste občanská vybavenost. Staví se ovšem nejen kancelářské prostory a bytové projekty, které odpovídají požadavkům doby. Vzniká veřejný prostor, rozšiřuje se nabídka ploch pro služby, sport, oddech a společenské funkce.
Důraz na ekologii
Developeři se učí a přemýšlejí dopředu. Iniciují dialog s lidmi i městem, mnohem více se zajímají o veřejný užitek a podílejí se na rozvoji měst i finančně. Pomáhají do našich měst dostat také výtvarné umění. Příkladem může být úspěšná spolupráce Trigemy s Davidem Černým a další podobné počiny. Developeři stále více spolupracují s kvalitními architekty, ať již domácími či zahraničními. Jako jeden z prvních pozval do Prahy renomovaná zahraniční architektonická studia Serge Borenstein a poté i mnoho dalších investorů.
Developeři také stále více dbají i na ekologické aspekty svých staveb a společenskou odpovědnost. „Zelené projekty“ propaguje a realizuje především společnost Skanska, ale není pochopitelně jediná, touto cestou se ubírají i ostatní. Důkazem jsou řada stateb, které nositelé získaly příslušné certifikáty. Na místě je třeba zmínit i osvícenost mnohých investorů, např. z řad významných českých bank. Stávající sídlo ČSOB a připravovaná centrála ČS jsou toho důkazem. Pokrok zaznamenáváme i v oblasti logistiky. Důraz na ekologii a ochranu životního prostředí kladou společnosti CTP, Panattoni, P3 a další.
Určitě lze nalézt stavby, které se prostě nepovedly. Vidím však mnohem více realizací, které se podařily, zabydlely se a obohatily nejen své uživatele, ale i ostatní obyvatele nejen Prahy, ale i mnoha dalších měst. Odpovědný development přináší rozvoj měst a zvyšuje kvalitu života v nich.
Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN
