Ještě k dozoru projektanta na stavbách

ČKAIT se nedávno v jednom ze svých apelů na politickou reprezentaci vyjádřil pro povinný dozor projektanta na stavbách všech typů. Publikování tohoto apelu na našem webu vyvolalo polemickou reflexi, na kterou vzápětí za ČKAIT reagovala JUDr. Eva Kuzmová – přinášíme vám i tuto reakci.

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že autorizované osoby mají dvojí odpovědnost – jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní. Soukromoprávní odpovědnost je upravena občanským zákoníkem a zahrnuje odpovědnost za vady díla a za náhradu škody (slovy nového občanského zákoníku za náhradu újmy). Veřejnoprávní odpovědnost je pak vymezena prostřednictvím odpovědnosti za plnění povinností stanovených autorizovaným osobám veřejnoprávními předpisy, jejichž nedodržení může následně naplnit buď skutkovou podstatu přestupku (správněprávní odpovědnost) či trestného činu (trestněprávní odpovědnost).

Vedle toho současný stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) stanovuje povinnosti i pro další osoby účastnící se výstavby. Hlavním subjektem výstavby je stavebník, jemuž stavební zákon ukládá obecnou odpovědnost za respektování a dodržování stavebně právních předpisů, čímž má být také zajištěna ochrana příslušných veřejných zájmů. Při provádění stavebních záměrů je proto stavebník vázán souborem povinností. Pokud by bylo stavebním úřadem zjištěno porušení stavební kázně, které svým charakterem odpovídá některé ze skutkových podstat přestupku spáchaného stavebníkem, bude takové jednání stavebníka sankcionováno pokutou. Nedodržení povinností stavebníka zakotvených v § 152 odst. 1, 3, 4 nebo 6 je přestupkem podle § 178 odst. 2 písm. k) stavebního zákona.

Takto stanovené povinnosti stavebníkovi jsou v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle níž státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Obdobné pak stanoví čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku. Uvedené znamená, že povinnosti mohou být osobám ukládány jen na základě zákona.

Současný stavební zákon v § 152 odst. 4 stavebníkovi ukládá povinnost, aby u stavby financované z veřejného rozpočtu zajistil nejen technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu, ale i autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací, pokud zpracovala dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (podle zákona č. 360/1992 Sb.). Nesplnění této povinnosti stavebníkem je v souladu s výše uvedeným sankcionováno jako přestupek, za který může stavební úřad uložit stavebníkovi pokutu až do výše 200 000 Kč. Stanovením takovéto povinnosti stavebníka je sledován požadavek na zabezpečení řádného provádění staveb tohoto druhu.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tuto povinnost stavebníka přejímá v § 161 odst. 2. V dalším odst. 3 doplňuje, že povinnost autorského dozoru projektanta bude mít stavebník rovněž u vyhrazených staveb, jejichž výčet je uveden v příloze č. 3 tohoto zákona. Z uvedeného vyplývá, že autorský dozor projektanta jako zákonem stanovená povinnost stavebníka bude dán pouze u těchto staveb, nikoli bohužel u všech, na což se ČKAIT stále snaží poukazovat. Řádná ochrana veřejného zájmu má být zajištěna a povinnosti osob ukládány pouze na základě zákona. Nový stavební zákon povinnost však autorského dozoru stanoví pouze u zmíněných staveb, což stavebníky může vést k přesvědčení, že u ostatních staveb tak nebudou činit ani dobrovolně, neboť se jim za takto vykonávanou službu projektanta nebudou chtít vynakládat další finanční prostředky. Zde je potřeba zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti a významu kvality a bezpečnosti prováděných staveb, na což by měla reagovat novela nového stavebního zákona a požadavky v této oblasti je nutné odpovídajícím způsobem upravit.

Pro projektanta je dána novým stavebním zákon (obdobně jako současným) povinnost při zpracování projektové dokumentace respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného zákona, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu. Povinnost projektanta vykonávat autorský dozor u jakékoliv stavby není dána ani současným, ani novým stavebním zákonem.

Autor polemického názoru tvrdí, že taková povinnost je již dnes dána závaznou zákonnou úpravou a že již pár let potom, co se v roce 1992 stal účinným zákon č. 360/1992 Sb., ČKA ve svém bulletinu referovala o judikatuře, která potvrzuje povinnost autora dokumentace ve vztahu ke stavebnímu povolení autorský dozor vykonávat.

K tomu uvádím, že autorizačním zákonem je dána působnost autorizovaných osob, kdy v § 17 - § 19 tohoto je vyjmenován výčet oprávnění pro jednotlivé činnosti, které může ta která autorizovaná osoba vykonávat. Autorizační zákon tak stanoví pouze oprávnění autorizovaných osob, nikoliv povinnost autorský dozor vykonávat.

V době, kterou autor zmiňuje, navíc platil starý stavební zákon č. 50/1976 Sb. Tento v tomto ohledu žádnou povinnost pro stavebníka ani pro projektanta nestanovil. Judikatura není nijak konkretizována, není možné posoudit, zda by byla přiléhavou v této věci. Každopádně se dá předpokládat, že byla přijata ještě k staré právní úpravě, nikoliv k současnému stavu. V té době neexistovalo ještě ani správní soudnictví, předpokládám, že se tedy jednalo o občanskoprávní věc (a to za účinnosti starého občanského zákoníku) a případnou soukromoprávní odpovědnost, což nelze v žádném případě směšovat s veřejnoprávní odpovědností. To jsou dvě rozdílné věci.

Jak jsem uvedla již výše, soukromoprávní odpovědnost je upravena novým občanským zákoníkem a zahrnuje odpovědnost za vady díla a za náhradu škody. Nový občanský zákoník v § 5 stanovuje obecnou soukromoprávní odpovědnost autorizovaných osob, když uvádí: kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Autorizovaná osoba tedy musí svoji činnost vykonávat s řádnou odbornou péčí, tedy s využitím těch nadprůměrných znalostí a dovedností a s takovou neobvyklou pečlivostí, které tato profese vyžaduje.

Autorizační zákon v § 13 odst. 3 uvádí, že dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby musí být opatřen vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky. Zmíněný malý státní znak pro autorizované osoby signalizuje, že nejsou jen obyčejní živnostníci či podnikatelé a že jejich práce nekončí předáním díla a vystavením faktury. Autorizované osoby jsou zodpovědné za to, že stavba dopadne dobře a bude spolehlivě fungovat podstatně déle, než je záruční doba. Dále mají autorizované osoby z hlediska soukromoprávní odpovědnosti povinnost přemýšlet za ostatní a aktivně hledat chyby. Měli by sledovat projekt, jeho vývoj až do chvíle realizace nebo do okamžiku, kdy na úpravách začne pracovat jiná autorizovaná osoba s příslušnou odborností.

Nutnost autorského dozoru by měla být z hlediska soukromoprávní odpovědnost zahrnuta do smlouvy o dílo mezi stavebníkem a projektantem a náležitým způsobem ohodnocena, nicméně je čistě na stavebníkovi, zda takovouto smlouvu pak uzavře nebo ne. K tomu být nucen nemůže, neboť zákon mu takovou povinnost nestanoví. Tu mu ukládá jak současný, tak i nový stavební zákon pouze ve vztahu k určitým stavbám (zmíněné výše), nikoli ke všem. Znovu opakuji, že ČKAIT se prostřednictvím své inciativy snaží o prosazení povinného autorského dozoru pro stavebníka v novém stavebním zákoně ve vztahu ke všem stavbám, a to s ohledem na řádnou ochranu veřejných zájmů a vysokou odpovědnost projektanta jako autorizované osoby v této oblasti.

Eva Kuzmová

 

 

 

Hlavní partneři

Naši partneři