Kanceláře dnes a zítra

Firemní kanceláře se v budoucnu promění na centra společenské aktivity, kreativity a inovací – předvídá studie společnosti Colliers International „Exploring the post-COVID-19 Workplace“. Ta navazuje na předchozí globální průzkum „Work from Home“ a analyzuje budoucí trendy vývoje kancelářských pracovišť.

Více než 5 000 respondentů z 18 různých průmyslových odvětví předpovědělo částečné pokračování práce z domova i po skončení pandemie, ale také touhu vrátit se do kanceláře ke spolupráci s kolegy. Analytici Colliers na základě jejich názorů dospěli k závěru, že kancelář není ani zdaleka „mrtvá“, nicméně práce na dálku bude napříště více frekventovaná.

Kancelář = osobní kontakt

„Kombinovaná kancelářská práce s prací na dálku pro společnosti změní dosud hlavní funkci kanceláří - trend, který byl patrný již před Covid-19 a pandemie ho jenom urychlila,“ říká Jana Vlková z Colliers International. Kancelář bude podle ní hlavně místem setkávání a spolupráce s kolegy – většina respondentů ankety tvrdí, že osobní styk je pro ně efektivnější než komunikace prostřednictvím moderních technologií. V systému home office lidem právě nejvíce chybí kontakty se spolupracovníky včetně spontánních rozhovorů, které se netýkají práce. Přítomnost na pracovišti také umožní zaměstnancům „žít“ firemní kulturou. Ve prospěch kanceláře mluví i další skutečnost - při práci doma je velkým problémem oddělování pracovního a osobního života.

Ideál: tři dny v týdnu doma 

Pouze 12 % respondentů by chtělo pracovat z domova čtyři dny v týdnu. Nejvyšší počet oslovených ve všech věkových kategoriích za ideální považuje přítomnost v kanceláři tři dny v týdnu. Přitom nejsilnější touhu po návratu do kanceláře vykazovala věková skupina 21 - 30 let, v jejímž rámci se také při práci z domova nejčastěji realizovaly pravidelné „sociální“ virtuální přestávky s kolegy.

Výzkum vedle toho prokázal závislost mezi produktivitou a životními podmínkami zaměstnanců. Pracovní výkon respondentů s dětmi a spolubydlícími vykazuje při práci z domova výraznější pokles produktivity – nejvíce patrný byl v sektorech vzdělávání a výzkumu, poté v sektoru médií a právních služeb. Pracovníci v mediálním, automobilovém, právním, školském a výzkumném odvětví současně hůře hodnotili schopnost manažerů řídit své týmy virtuálně.

Citovaná studie Colliers také srovnává údaje z regionů. K nejzajímavějším rozdílům patří, že respondenti ze Severní Ameriky a západní Evropy pracovali z domova před epidemií COVID-19 podstatně více ve srovnání s ostatními regiony, a proto tam také jsou i dnes nejpatrnější změny v oblasti organizace kancelářské práce.

Technologie pro „domácí kanceláře“

Předpokládá se, že zaměstnanci budou výrazně modernizovat svá domácí pracoviště. Při práci z domova budou zaměstnavatelé hrát důležitou roli při zajišťování správné ergonomie „domácích“ pracovních míst. Také vytipování správných nástrojů pro to, aby lidé zůstali propojení během práce na dálku, se stalo prvořadým problémem. Přestože většina organizací shledala přechod na home office docela plynulý, v současné době nemůže digitální komunikace nahradit bohatost osobního kontaktu.

Průzkum se rovněž zabýval problematikou managementu. Různí lidé vyžadují odlišné styly řízení, proto pro řízení místně separovaných týmů neexistuje univerzální řešení. Někteří lidé pracují lépe autonomně, zatímco u jiných je třeba v zájmu optimálního pracovního výkonu větší kontrola. Proto je řízení na dálku pro manažery vždy náročné - kontrolu založenou na docházce je třeba změnit na správném hodnocení výsledků práce zaměstnance a rozvíjení kultury důvěry. Na druhou straně pro zaměstnance práce doma mj. představuje vyšší nároky na schopnost odlišovat život pracovní a osobní.

Česká „stavební“ zkušenost  

Zkušenosti z epidemií vynuceného systému home office jsou nejen podle citované studie Colliers spíše pozitivní, ale neplatí to pro všechny země a obory. Zajímavé výsledky přinesl nedávný průzkum společnosti CEEC Research na toto téma, a to mezi stavebními společnostmi. Podle třetiny dotázaných se výkonnost zaměstnanců při práci doma oproti běžnému standardu snížila. Další třetina konstatovala, že zaměstnanci sice doma pracují dobře, ale nemohou své povinnosti plnit tak, jako při běžném provozu. Přitom 14 % dotázaných se zavedení home office neosvědčilo vůbec, protože se setkali s nižší výkoností a horší kvalitou odvedené práce. Na základě těchto výsledků je nikterak překvapivě jen 10 % stavebních firem rozhodnuto systém home office uplatňovat i v budoucnosti.

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři