Do státní stavební správy, se kterou počítá aktuální verze nového stavebního zákona, chce přejít 40 % zaměstnanců stávajících stavebních úřadů. Zhruba třetina z nich očekává, že si najde jinou práci nebo odejde do důchodu. Čtvrtina předpokládá, že zůstane u svého současného zaměstnavatele v nějaké jiné pracovní pozici, například v odděleních územního plánování.
To všechno vyplývá z průzkumu Odborového svazu státních orgánů a organizací a Sdružení místních samospráv ČR. Začátkem března se do něj zapojilo 1 274 zaměstnanců stavebních úřadů, přičemž v jeho pozadí stojí možnost, že podle nového stavebního zákona stavební úředníci nebudou již zaměstnanci obcí, ale státu.
Obce versus stát
Právě institucionální model je zřejmě předmětem největších diskusí kolem nového stavebního zákona. Loni v lednu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) přistoupila ke kompromisu se Svazem měst a obcí a ustoupila od čistě státní správy - zákon měl zachovat stavební úřady na úrovni obcí. V této podobě šel návrh také do Sněmovny. Komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru však znovu počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát.
"I když byla anketa anonymní, na odborový svaz přišla celá řada podrobnějších reakcí, které se stavěly k celému návrhu kriticky. Ptali jsme se na to, zda a za jakých podmínek bude zájem na nový úřad přejít. Bez souhlasu současného zaměstnance či zaměstnankyně to totiž nepůjde," uvedl předseda odborového svazu Pavel Bednář.
Starostové a výstavba
Pro Sdružení místních samospráv ČR je podle jeho předsedy Stanislava Polčáka nepřijatelné, aby poslanci přijali zákon ve verzi, ke které se nemohou zástupci obcí vyjádřit. "Dohodu, že stavební úřady na obcích zůstanou, zaštiťoval sám předseda vlády. A najednou hlavně poslanci hnutí ANO vládní návrh svého ministerstva předělávají pod rouškou netransparentních pozměňovacích návrhů. Zrušení malých stavebních úřadů představuje obrovské náklady a personální ztráty, které však nikdo nevyčíslil," doplnil S. Polčák.
Ministryně Dostálová v nedávném rozhovoru pro ČTK nicméně uvedla, že obce ani teď nemají stavební řízení ve své pravomoci, neboť jde stále o kompetenci státu, byť v přenesené působnosti. "Odborníci říkají, že je velký problém, pokud samospráva sama sobě schvaluje projekty. Dneska jsou lidé na stavebních úřadech zaměstnanci obcí. Ale starosta by tam neměl vkročit. Jakmile překročí práh úřadu, musí se to uvést do spisu. Teď by měl úředníky zaměstnávat stát. A starosta bude mít naopak legitimní způsob, jak tam přijít a říct, co potřebuje. A nebude se chovat protizákonně," uvedla ministryně.
Kdo bude zklamán?
Zákon má podle ministerstva pro místní rozvoj, které normu vypracovalo (s pomocí Hospodářské komory ČR, jak se často kritizovalo), výrazně zjednodušit a urychlit stavební řízení. Hlavními principy mají být jedno řízení před jedním stavebním úřadem a začlenění dotčených orgánů do stavebních úřadů, takže stavebník nebude muset sám shánět potřebná vyjádření. Zákon zavádí i pevně dané lhůty a především opatření proti nečinnosti úřadů a také apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.
Názory oborových svazů i státních institucí na navrhovanou podobu zákona se různí. Pro jeho přijetí jsou například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace developerů. Výhrady mají například ministerstvo kultury, Česká komora autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů. Největším kritikem jeho současně verze je Svaz měst a obcí – ten dokonce navrhl zákon stáhnout z projednávání.
Stavební fórum ve spolupráci s bnt attorneys in CEE pro vás připravuje diskusní setkání o NSZ. Sledujte naše stránky!
ČTK
