M. Linhart, Deloitte: Zase převládá nejistota

Současné události se do našich životů propíší možná ještě hlouběji než pandemie! – takto střízlivě vidí budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner pro finanční poradenství společnosti Deloitte. Současně byl ale příjemně překvapen atmosférou na letošním veletrhu MIPIM, kde žádná katastrofická nálada nevládla.

Poslední léta jsou věru dramatická a nálada ve společnosti tomu odpovídá. Jaká nálada je nyní u vás?

Dnes v ní určitě zase převládá nejistota stejně jako před dvěma lety. Jenže tentokrát je to podle mne silnější, protože se důsledky řešení pandemie spojují s důsledky konfliktu na Ukrajině. Asi bohužel oprávněně se tedy předpokládá, že současné události se do našich životů propíší možná ještě hlouběji než pandemie. Aktuální situace je jiná i v tom, že tehdy byly pro všechny podmínky stejné, zatímco dopady války na Ukrajině se mohou projevit v různých zemích velmi odlišně. Náznaky toho, co náš čeká, ostatně vidíme už dnes. Potíže ve sféře stavebnictví, zejména nedostatek pracovních sil a raketově rostoucí ceny stavebních materiálů, jsou zjevné. Pro realitní trh to znamená omezený a málo předvídatelný přísun produktů. Doteď jsme pozorovali převis poptávky nad nabídkou, ale kdoví, co se bude dít v delším časovém horizontu. Těch neznámých či proměnných je ve hře tolik, že při nejlepší vůli nelze nic dlouhodobě prognózovat.

Je to zvláštní a značně komplikovaná krize, ale každopádně je to krize. Ovšem o té se také říká, že přináší příležitosti. Vidíte nějakou?

Pandemická krize přinesla spoustu témat, třeba Green Deal, jiná zase vytěsnila. Problémy dnešní a mezi nimi asi hlavně krize energetická možná zase něco přinesou, možná i nějakou zásadní katarzi. Válka na Ukrajině – to je bezesporu velký milník nejen pro energetiku. Ale třeba právě na tomto poli Evropa postupovala možná více ideologicky než realisticky a v souladu s reálnými možnostmi – tady bych zmínil hlavně rozdíly v tom, jak se unijní plány vnímají ve velkých a bohatých státech a jak se dotknou těch menších a méně rozvinutých. Možná je právě nyní vhodná doba pro určitou revizi cílů a metod, jak jich dosáhnout. A myslím, že to platí nejen pro energetiku.

Mluvili jsme zatím o sentimentu, který vládne tady u nás. Jaký vládl na letošním MIPIM-u?

Řekl bych, že co do rozměru, programu a návštěvnosti se veletrh vrátil do své někdejší podoby. A musím říci, že jsem čekal větší pesimismus v relaci k našemu regionu. Byl jsem ale mile překvapen. Stejně jako tím, že ozvuky ukrajinského konfliktu nebyly hlavním tématem diskusí na veletrhu, zase tolik v Cannes toto téma nerezonovalo. Všichni mají samozřejmě opatrnější rétoriku, především banky nabádají k trpělivosti a rozvaze, ale investoři jsou stále stejně aktivní jako v posledních letech. Snad k tomu přispělo i to, že v zahraničí už dokážou rozlišit Prahu od Budapešti či Kyjeva například. Jinak řešeno: pro realitní hráče už východ Evropy není jedna monolitická entita. To je pro nás dobrá zpráva, cítím v tomto ohledu mírný optimismus. Ten ve mně vyvolává i už zmíněný fakt, že totiž globální investiční komunita válku na Ukrajině nevnímá jako předzvěst dalekosáhlé katastrofy. Ale – uvidíme!

Evidujete změny v počtech zákazníků, kteří k vám přicházejí?

U nás k nim kromě developerů a investorů ve značné míře patří firmy, pro které nejsou nemovitosti hlavní podnikatelskou činností, ale mají s nimi třeba jen krátkodobě něco společného. Třeba vlastní nějaký brownfield a potřebují studii proveditelnosti. Na tomto poli máme strašně moc práce, snad více než kdy jindy.

Jaký narativ spojený s Českem a jeho realitním trhem budete v konverzaci s potenciálními investory, zejména zahraničními, využívat dnes? Bude jiný než dříve?

Myslím, že ne. Už delší dobu nejsou české nemovitosti považovány za příležitost jen pro oportunistické investory. Tedy pro ty, kteří hledají vyšší úroveň zisku výměnou za větší rizikovost své investice a kteří od okamžiku nákupu čekají jen na příležitost k výnosnému exitu. Dnes je český realitní trh považován za stabilní a transparentní, za trh, kde jsou také k dispozici standardní profesionálním služby. Proto Česko už láká takzvané dlouhé peníze. Hlavně tedy fondy, ať už zahraniční či domácí, které jsou u nás stále významnějším hráčem na investičním trhu. Rozdíl oproti západním trhům dnes vidím hlavně v objemu transakcí, respektive výši cen, v ostatních záležitostech za Západem nijak nepokulháváme.

To zní dobře. Skutečně žádný problém?

Je tu ještě jedna věc, kde máme co dohánět: hledání shody mezi zájmy stavebníků a společnosti. Věřím tomu, že ty nyní hodně diskutované kontribuce na tomto poli přinesou zlepšení a na realitním trhu bude více produktů.

Petr Bým

 

 

Hlavní partneři

Naši partneři