Nákladové nádraží Žižkov: co ho čeká a nemine

Projekt, návrh, protinávrh, rozhodnutí, odvolání, rozklad; magistrát, úřady, městská část, urbanisté, památkáři, občanští aktivisté a také majitel. To vše a v dosti nepřehledném chumlu tvoří kauzu Nákladové nádraží Žižkov, respektive spor o jeho budoucí podobu. Trvá to už deset let a konce tomu nevidět. A právě nekonečnost – tak podobná jiným takovým příběhům – této nekompromisní bitvy přinese finální odpověď a konečné řešení celého problému.

Základ kauzy není příliš složitý. Budova Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) přestala už před časem sloužit svému původnímu účelu a funguje už jen částečně jako nájemní skladiště, kanceláře či prodejny. O celek se majitel – společný podnik Sekyra Group a Českých drah – valně nestará a zanedbanost, jejímž projevem je nejen náletový porost a bezdomovci, je viditelná. Žižkov Development Station – jejím hnacím motorem je zjevně minoritní akcionář, tedy Sekyra Group – hodlá v nádražním areálu o rozloze několika desítek hektarů vystavět novou čtvrť. A k jejímu napojení do dopravního organismu města přesně v místě nádraží developer („Vlastně na pokyn města a jeho institucí,“ zdůrazňuje Leoš Anderle ze Sekyr Group) naprojektoval páteřní silniční komunikaci, tzv. jarovskou spojku. Její stavba by samozřejmě znamenala demolici (v nejlepším případě jen částečnou) nádražní budovy. Takový plán z celkem pochopitelných důvodů vzbudil odpor části odborníků i veřejnosti. Hlavně proto byl obnoven záměr na prohlášení NNŽ za kulturní památku – což by pochopitelně developerovy záměry stran nádraží značně zkomplikovalo, ba znemožnilo. Zároveň je k dispozici řada studií, plánů a projektů, k nimž by nyní Praha 3 ještě ráda přidala architektonickou soutěž. Tento záměr ovšem celkem očekávaně zpochybnil majitel. Podle něho je podivné, aby ji vypisoval kdokoli jiný než právě ten, kdo objekt vlastní.

Jádro problému

„Jádrem problému je neschopnost vnímat a chápat jádro problému – a to na všech stranách. Tím je – v NNŽ stejně jako v případě stavebních úhorů obecně – ztráta užitku. Ztráta schopnosti poskytovat užitek ovšem neznamená ztrátu hodnot, respektive – ekonomickou terminologii – zánik produkčních faktorů. Ty jsou v NNŽ i v jiných průmyslových úhorech stále přítomné, jen jsou z různých důvodů neaktivní, nefungují,“ vysvětluje architekt a developer Michal Šourek a dodává: „Zvláště ve společnosti, jejíž mantrou je trvale udržitelný rozvoj, by bylo lze očekávat všeobecnou shodu na tom, že by bylo nejlepší tyto faktory znovu aktivovat a oživit!“ Podle něj je ale realita zcela jiná: stavebník chce takřka vždy úhor zbourat a stavět na zelené louce, ti druzí chtějí zpravidla bezezbytku zakonzervovat dochovaný stav: „Tím se ovšem taková stavba ocitá v situaci pacienta, neschopného samostatné existence a existenčně závislého na infuzích. To poslední jistě může být pro některé případy přijatelné, ba vhodné řešení, ale pro 20 000 hektarů průmyslových úhorů, které dnes máme, to zcela jistě řešení není.“

Je takřka jisté, že podle těchto not bude spor o NNŽ pokračovat. „Strana“ realistická bude tu druhou vidět jako pošetilé snílky, zpátečníky a nepřátele stavebního pokroku, „idealisté“ zase investory jako bezohledné ziskuchtivce a ničitele cenných hodnot. A vzrušená diskuse bude trvat tak dlouho, až nádražní budova spadne. Nebo –  a to spíše, beton je totiž téměř věčný – se pro jakékoli revitalizační projekty prostě stane nepoužitelná. Praha tak dostane další pomník celonárodní neprůstřelné umanutosti. Jeden ostatně už dávno stojí na Strahově. Jeden z největších evropských stadionů tady chátrá už drahnou dobu – a lítý boj o jeho budoucnost ještě ani nezačal.

Problémy revitalizace a záchrany nevyužitých průmyslových staveb jsou hlavním tématem konference Křižovatky architektury, která se letos koná s podtitulem „Průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou“. Konference proběhne 25. září 2012 v prostorách divadla La Fabrika v Praze. K diskusi budou přizváni zástupci komunální sféry, státní správy, akademické obce, vedle toho také představitelé architektury, urbanismu a developmentu. Program konference najdete na webové adrese www.krizovatky­architektury.cz.

Hlavní partneři

Naši partneři