Největším problémem Pražanů je bydlení

Většina obyvatel Prahy považuje za hlavní problém metropole nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro developerskou společnost Central Group. Statistiky přitom dokazují, že Pražané mají pro svůj postoj více než reálné důvody.

V Praze je poptávka po bydlení dlouhodobě vysoko nad nabídkou. Důvodem je hlavně pomalé povolování nové výstavby, které trvá i více než deset let. Kombinace zdlouhavého schvalování a rostoucí poptávky po nemovitostech vedla v metropoli v posledních letech k rychlému růstu cen. Za posledních deset let se v Praze povolilo 39 000 bytů, tedy necelé 4 000 ročně. Třeba v Praze 1 a Praze 2 nedostal razítko žádný nový bytový dům. „Praha přitom potřebuje povolovat alespoň deset tisíc nových jednotek za rok, tedy dvakrát tolik než dnes," říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Notorická bolest

Nedostatek bytů a s tím související vysoké ceny bydlení vnímá jako hlavní problém Prahy i veřejnost, konkrétně 63 % Pražanů. Jak ukazuje komparace v rámci Evropy, dostupnost bydlení je v Praze z okolních metropolí nejhorší. Nedostatek nových bytů ale není vinou developerů. Ti jich podle analýzy Central Group mají v Praze v přípravě téměř 116 000, přičemž 45 000 z nich už je v některé fázi schvalovacího procesu. Jejich širšímu uvedení na trh, které by mohlo přinést snížení cen, ale brání právě pomalé povolování. Při současné rychlosti by všechny připravované byty trvalo povolit více než 20 let. V sousedních zemích se ve srovnání s Českem daří postupovat výrazně rychleji. V Praze se ročně průměrně povolují jen zhruba 3 nové byty na 1000 obyvatel, zatímco v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik.

Vysoká daňová zátěž

„Vyšší tempo povolování by vedle uspokojení poptávky po bydlení znamenalo i tolik potřebnou injekci pro celé stavebnictví, které se na HDP naší země podílí téměř 10 %. Navíc investice budou tím, co oslabenou ekonomiku dokáže po krizi znovu nakopnout. Nesmí proto narážet na administrativní překážky a zdlouhavé procesy," upozornila M. Tomášková. K řešení nedostupnosti bydlení by podle ní kromě zrychlení schvalovacích procesů významně pomohlo i jakékoli zmírnění daňové zátěže spojené s byty, tedy například snížení DPH z 15 na 10 %. Jen to by kupujícím ušetřilo u průměrného bytu v Praze kolem 300 000 korun.

Pomoc samosprávě?

Pomyslné světlo na konci tunelu představuje nový stavební zákon, který sice v současném znění není všespásný, oproti současnému stavu ale i tak znamená výrazný pokrok. Odblokovat výstavbu v Praze by mohla pomoci i rýsující se dohoda pražských městských částí, magistrátu a developerů, která by dala jejich spolupráci jasná pravidla. Developeři by přispívali do fondu veřejných investic a peníze z něj by šly na konkrétní účely přímo do míst, kde se staví. To by mohlo odbourat častý odpor samospráv k nové výstavbě. Stát totiž získává na daních z průměrného nového pražského bytu zhruba milion korun, samosprávy ale téměř nic. Právě města a obce přitom nesou největší zátěž spojenou s novou výstavbou, ať už se jedná o dopravní a technickou infrastrukturu nebo občanskou vybavenost typu škol a školek.

 

SF/pb

Hlavní partneři

Naši partneři