Nemovitost má mít jen jednoho vlastníka

Spoluvlastnictví třeba v rámci rodiny může být na začátku cesta, jak pořídit nemovitost za nižší náklady, často však vzniká spíše „nedobrovolně“ v rámci dědického řízení. Příklady z praxe nicméně dokládají, že nemovitost by měla mít ideálně pouze jednoho vlastníka.

Proto je dobré vyřešit právní ochranu majetku včas a vypořádat tak spoluvlastnictví nebo smluvně upravit pravidla jeho fungování a tím těmto situacím předcházet – právě spoluvlastnictví dědiců totiž často vyvolává spory.

„I když se spoluvlastnictví z počátku nemusí jevit jako problémové, je poměrně časté, že po určité době dochází mezi spoluvlastníky k názorovým střetům. Ty se v případě nemovitostí zpravidla týkají způsobu jejího užívání a péče o ni, nutných či naopak zbytečných investic. Často to pak poškodí i mezilidské vztahy uvnitř celé rodiny,“ uvádí své zkušenosti advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Problém (ne)dohody

Výlučný vlastník se svým vlastnictvím může v mezích stanovených právním řádem nakládat libovolně. Zatímco spoluvlastník je omezen právy každého dalšího spoluvlastníka věci. Při spoluvlastnictví rozhodují spoluvlastníci podle velikosti svých podílů. O běžné správě rozhodují většinou hlasů, při rozhodování o významných záležitostech – jako například zlepšení stavu nemovitosti či změny způsobu jejího užívání – je pak potřeba 2/3 hlasů. Ve výjimečných případech (zatížení společné věci, dlouhodobé omezení práv spoluvlastníků) je pak dokonce vyžadována jednomyslnost spoluvlastníků.

„Je obrovské riziko, že se spoluvlastníci na správě nedohodnou. Budete-li tak například jedním ze tří spoluvlastníků nemovitosti, kde každý bude mít stejný třetinový podíl, a budete mít v úmyslu tuto nemovitosti pronajímat, ostatní spoluvlastníci vás jednoduše zablokují,“ vysvětluje Pavel Strnad.

Spoluvlastnictví přitom často vzniká v důsledku úmrtí člověka. Tehdy jeho dědicové vstupují do role spoluvlastníků tím, že dědí část nemovitosti. „Dědici potom musí řešit vzájemné spory, co s nemovitostí udělají dál. Přitom by stačilo těmto situacím předcházet – v rámci právní ochrany majetku je vhodné zejména nemovitosti nedělit vůbec a striktně je odkázat jen jedinému dědici anebo stanovit pravidla, jak mají dědici nemovitost spoluvlastnit a zejména pak co dělat v případě sporu,“ upozorňuje Pavel Strnad.

Riziková solidarita

Dalším rizikem je i tzv. solidarita spoluvlastníků. Přestože o správě a nakládání s nemovitostí se rozhoduje zpravidla většinou hlasů, z právních jednání jsou spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Věřitel má dokonce právo svou pohledávku vymáhat po kterémkoli z nich. Může tak docházet k situacím, kdy například většinoví spoluvlastníci odhlasují modernizaci domu a její náklady budou hradit všichni, tedy i ti, kteří s modernizací nesouhlasili - nebo vznikne dlouhý a nákladný soudní spor. Rizikové je i případné zrušení spoluvlastnictví nebo rozdělení společné věci, pokud se spoluvlastníci nedohodnou, což se často stává. V takovém případě musí opěr rozhodovat soud na návrh některého ze spoluvlastníků.

SF/pb

Hlavní partneři

Naši partneři