Nový stavební zákon, který nyní projednává legislativní rada vlády, bude vyhovovat jen úředníkům. Zrychlení stavebního řízení, které je jeho hlavním proklamovaným cílem, nepřinese – to vše tvrdí představitelé Hospodářské komory (HK) ČR. Podle nich Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon ve spolupráci s komorou původně připravovalo, udělalo mnoho ústupků obcím i úřadům. Naopak podle MMR se HK ve své kritice jen opakuje a její tvrzení navíc nejsou pravdivá.
"Povolování staveb opět skončí bez potřebné reformy. Rekodifikace stavebního práva přitom vyžaduje úpravu uspořádání státní správy, územního plánování, v požadavcích na výstavbu, v samotném procesu i soudním přezkumu. Podle původního konceptu měla vzniknout jednotná a nezávislá státní stavební správa navržená po vzoru funkčních katastrálních úřadů. Měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad a soustava územních stavebních úřadů," uvedl prezident HK Vladimír Dlouhý. Místo toho podle něj MMR udělalo fatální množství ústupků obcím i rezortům a vytváří se hybridní soustava obecních a státních stavebních úřadů s nejasnými vztahy a působností. "Kolik těchto úřadů nakonec vlastně bude, není navíc nyní ani jisté, protože to se ukáže až po vydání vyhlášky ministerstvem vnitra. To povede k rozštěpení obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a jiných stavebních úřadů do podobného stavu, jako je dnes," doplnil V. Dlouhý.
MMR s kritikou nesouhlasí
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se na začátku ledna dohodla se šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem na úpravě tehdejší podoby zákona. Podle takto upravené verze úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou všichni převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi 7 000 - zákon zachovává stavební úřady na úrovni obcí. Dále by ale měly rozhodovat státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.
"Nevíme, proč by měl zákon vyhovovat pouze úředníkům. Urychlení povolování staveb na ně naopak bude nést zvýšené nároky a bude přínosem především pro stavebníky. Podstatou zákona je odstranění resortismu, kdy se řada ministerstev vzdala svých kompetencí. Podstatou je, že stavby bude povolovat stavební úřad, a nikoli desítky dotčených orgánů, jako je tomu dnes," řekl k věci mluvčí MMR Vilém Frček.
Sporné množství paragrafů
"Zákon zbytněl na dvojnásobek. Oproti verzi z loňského listopadu a má dokonce přes sto paragrafů víc než v současnosti platný zákon. Přibyla nová pravidla a regulace, které nebyly s nikým odborně a v praxi konzultované. Naopak samotné stanovení a vymahatelnost lhůt je tristní. Stavebník tím pádem nemůže očekávat zrychlení řízení ani posílení právní jistoty a zlepšení jeho postavení v řízení," řekl ještě V. Dlouhý.
Podle představitelů MMR ale neexistuje úměra mezi množstvím paragrafů a rychlostí povolování staveb. "Kdyby existovala, mohli bychom zákon vtěsnat třeba do deseti paragrafů. Každý z nich by měl patrně sto odstavců a písmenek celou abecedu. Nikdo by se v tom sice nevyznal, ale mohli bychom hrdě vyhlásit do světa, že MMR zákon odlehčilo o stovky paragrafů. K původní verzi zákona jsme dostali více než 5 000 připomínek, řada z nich směřovala právě na přehlednost zákona," dodal V. Frček.
Zákon má během léta projednat vláda A. Babiše, v září by měl jít do Sněmovny. Platit by měl od jara 2021, účinnost by nabíhala postupně až do poloviny roku 2023. Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun.
ČTK/pb
