NSZ: kdo bude strouhat mrkvičku?

Schválený, odložený, platný, změněný – všechna tato adjektiva na nový stavební zákon (NSZ) pasují bezezbytku. Jen tomu poslednímu nesluší dokonavý vid – správně by bylo „měněný“. Ministerstvo pro místní rozvoj sice zgruntu novou verzi NSZ připravilo v rekordní době tří měsíců, ovšem nyní se vypořádává s tisícovkou připomínek.

„Především jsme chtěli odstranit systémovou podjatost!“ – konstatovala na posledním diskusním setkání Stavebního fóra Marcela Pavlová, dnes už bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj. Právě ji za MMR a neoficiálně rovněž Hospodářskou komoru lze označit za hlavní protagonisty tvorby NSZ, schváleného loni v létě. Koaliční vláda, vzešlá z podzimních voleb, však už v kampani deklarovala, že zákon v té podobě, v které byl přijat, je pro ni nepřijatelný. Přitom se nepochybně opírala hlavně o postoje samosprávy a obcí, které NSZ kritizovaly nejvíce. Jejich výhrady se nakonec staly rozhodujícími. „Důvod novely je, aby rozhodování zůstalo na obcích!“ hodnotí poslední dění kolem NSZ M. Pavlová.

Problematický hybrid

Je na místě připomenout to, na co se často zapomíná. Ani „starý“ a dosud platný stavební zákon obcím, respektive samosprávným orgánům nedává v povolovacím řízení nějaké zvláštní pravomoci, jsou pouze jeho účastníky. Nicméně značný neformální vliv starostů na stavební úřady, které obvykle sídlí na radnicích a jsou placeny z jejího rozpočtu, je realita, která je u nás už považována za normální. Právě to měl NSZ odstranit a roli obcí ve výstavbě nasměrovat především do oblasti územního plánování. „Pokud je záměr ve shodě s územním plánem, pak by stavební úřad měl projekt bez dalšího povolit. Mělo by jít vlastně jen o administrativně-technický úkon,“ líčí ideální stav Tomáš Běhounek z advokátní kanceláře attorneys in CEE. Ovšem hned dodává: „Realita je ale jiná. Řešíme dokonce případ, kdy radnice uznává, že projekt je ve shodě s územním plánem, ale jeho realizaci odmítá.“

Obce ovšem – nikoli neprávem – kontrují: územní plán je nepružný a příliš dogmatický nástroj. A skutečnost, že se ve větších městech dává dohromady dlouhá léta, ne-li desetiletí, tomuto argumentu dodává na pádnosti. Jak ale ukazuje například nyní vysoce aktuální finále tvorby územního plánu Brna, je to složitější. Kritici jeho poslední verze chystají soudní žalobu právě kvůli jeho flexibilitě a „obecnosti“. I z toho je jasně, že základním problémem je odpor obcí, respektive značné části společnosti vůči výstavbě vůbec. Občas se sice tvrdí, že pozadím tohoto negativismu je nepříliš šťastné rozpočtové určení daní, faktem ale je, že na tomto poli je aktivita samospráv a obcí víceméně neviditelná.

Urychlit a zjednodušit!

Primárním cílem NSZ ovšem bylo výstavbu urychlit, na čemž mají zájem všichni stavebníci, a to hlavně ti velcí, u nás tedy stát a developerský sektor. A to cestou oddělení státní stavební správy od obcí a integrace celého povolovacího řízení. To první ale novela NSZ, která se nyní rodí na MMR, ruší. „Masivní ingerence samosprávy do povolovacích procesů bude pokračovat. To je negace čtyř let obtížné a komplikované práce,“ konstatoval na zmíněné akci SF Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů. Denisa Višňovská z realitní kanceláře Lexxus k tomu dodává: „Novela vlastně nemá pro povolovací řízení pevně stanovené podmínky. Vliv úředníka, jeho subjektivní postoj, tak bude přílišný.“ To ovšem nebude platit vždy. Podle T. Kadeřábka současná vláda v tomto směru hodila přes palubu jen soukromý sektor: „Vlastní výstavbu si stát prostřednictvím institutu vyhrazených staveb zjednodušil.“

Povzbudivé signály

Zdá se tak, že mrkvičku si k obědu bude strouhat chuďas – development, zatímco bohatec – stát si k němu dá šťavnatý steak s bohatou přílohou. Jeden z možných výkladů úsloví „ostrouhat mrkvičku“ v případě NSZ a developmentu ale snad nebude tak úplně absolutní. „Zásada rozhodování na jednom místě a s jedním razítkem bude z větší části zachována,“ říká optimisticky Vladimír F. Mana z ministerstva pro životní prostředí. Podle něj se počet razítek, které si stavebník bude muset obstarat, zásadně sníží, z nynějších desítek na pouhých 5 – 10. V lehce růžovějších barvách to vidí i T. Běhounek: „Pokud se princip jednoho řízení podaří alespoň v zásadě zachovat, půjde o nejradikálnější změnu v novodobé historii našeho stavebního práva!“ Skromný optimismus projevuje nakonec i T. Kadeřábek: „Každopádně máme radost, že územní rozvoj se konečně dostal do centra společenského a politického dění!“ A úplně beznadějně to nevidí ani František Korbel, neoficiální autor NSZ: „Byť chystaná novela bude krokem zpět, v porovnání se starým stavebním zákonem nepochybně představuje pokrok!“ Jaký ten progres nakonec bude, to je dnes těžké odhadovat. Ani Bartošova novela totiž žádné nadšené ovace nevyvolala.

Petr Bým

 

 

 

Hlavní partneři

Naši partneři