Pandemie Covidu 19 vyvolala vznik nové certifikace - Well Health-Safety Rating řeší vnitřní prostředí budov, jejich provoz a správu z pohledu dopadů na zdraví. Jeho držitelem jsou již i první stavby v Česku, například budova Parkview, kterou společnost Skanska dokončila nedávno na pražském Pankráci.
„Nový certifikační systém vytvořilo více než 600 odborníků z řad zdravotníků, virologů, ale i architektů, stavařů či dalších odborníků v rámci organizace Well Building Institute, která již několik let uděluje certifikaci posuzující kvalitu vnitřního prostředí budov Well,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Podle Evy Nykodymové ze společnosti Skanska nový certifikát považuje za velmi propracovaný systém požadavků na správu a provoz budov, který řeší postupy otázky čištění a sanitace, havarijní připravenosti na různé krizové situace či nastavení vzduchotechniky a teplovodního systému. Zásadní je přitom úloha „facility managementu“, řízení budovy podle nastavených postupů a také komunikace vůči nájemcům.
Také Česká rada pro šetrné budovy na situaci kolem koronaviru zareagovala a to tak, že pro majitele a provozovatele veřejných budov připravila přehlednou infografiku, která jasně ukazuje, jak a kde zavádět opatření, která mají napomoci tomu, aby byla budova z hlediska přenosu viru co nejlépe zabezpečena. „Je třeba řešit vzduch, dotykové plochy, turnikety, kliky, výtahy, kuchyňky, toalety a tak podobně,“ vypočítává místa, kde je třeba soustředit se na hygienu ve veřejných budovách, Jan Baxa ze společnosti CA IMMO.
Kanceláře s rozestupy
Koronavirus výrazně mění fungování lidí v kancelářích. Ubývá pracovních stolů a naopak přibývá neformálních posezení. Zároveň s redukcí pracovních míst tak ovšem rostou nároky na prostor, a to i proto, že pracovní místa se rozvolňují a mají větší pracovní zónu z důvodu dodržování bezpečnostních rozestupů. V době před covidem se kanceláře zařizovaly tak, aby na prvním místě zajistily potřebu socializace, nyní je v hledáčku především zdraví a hygiena.
V době po covidu tak budou podle psychologa Igora Kytky z ČVUT mizet „openspace“ místnosti nabízející čistě fixní pracovní místa. Nezbytností bude kvalitní zázemí pro telekonference a současně i důraz na fyzické kontakty, které zajišťují udržení a rozvoj firemní kultury a sociální soudržnosti. Dopady covidu podle něj budou nejspíše trvalé – výhody systému home office si ověřili jak zaměstnavatelé, kteří šetří náklady na pronájem, tak zaměstnanci, kteří zase šetří čas na dojíždění do práce. Určitý hybridní mód s vyšší flexibilitou práce v kanceláři tak podle I. Kytky nejspíš bude leckde zachován.
Lidé především
Matyáš Procházka ze společnosti Colliers je v tomto ohledu opatrnější. Podle něj systém práce na dálku může být krátkodobě efektivní, ale jako trvalé řešení není úplně funkční. Podle výzkumů, které společnost Colliers provedla letos na jaře, totiž výkonnost pracovníků klesá. Home office současně klade velké nároky na management a znemožňuje sdílení firemní kultury. Také podle E. Nykodymové první odhady odborníků hovoří aktuálně jen o pětiprocentním poklesu obsazenosti kancelářských budov. Nájemci kanceláří se podle ní do práce postupně vracejí, zjišťují totiž, že home office a vzdálené připojení s využitím telekonferencí nevyřeší všechno.
Ať už bude další vývoj v této oblasti jakýkoli, důraz na kvalitu vnitřního prostředí kanceláří nepochybně zůstane a bude preferován jak podniky, tak pracovníky. „Takový ten přístup People first, tedy Lidé především, bude přetrvávat,“ konstatuje Lenka Vokáčová ze společnosti ManpowerGroup.
SF/pb
