Petr Palička, Penta Real Estate: rádi stavíme „po srsti“

 

Díváme se z 8. patra Florentina a máme přímo před očima místo, kde hodláte realizovat megaprojekt Central Business District. V jakém je stadiu?

Máme hotový archeologický průzkum - objevy jsou zaevidovány, zmapovány a cenné věci zachráněny. Co se týká povolovacího procesu, máme všechny potřebné podklady a stanoviska k žádosti o územní rozhodnutí. Tedy až najedno – chybí nám památkáři.

 

Povolování staveb v Praze není právě snadná disciplína, často také kvůli památkové ochraně?!

Jsem optimista. My jsme samozřejmě mluvili a jednali se spoustou lidí, kteří k tomu projektu podle našeho názoru mají co říci. Má to i konkrétní výstupy – nemyslíme si totiž, že máme patent na rozum. Takže nyní ve studiu Zahy Hadid pracují na změnách fasády těch budov, které budou stát tady přímo před námi. Opakovaně bylo kritizováno, že jejich fasáda je příliš dlouhá a jednotvárná, architekti se ji proto snaží nějak rozčlenit a oživit.

 

Jak postupují vaše další aktuální projekty?

Jeden vidíte také tady odsud. V kancelářském projektu Churchill, což jsou v této etapě dvě budovy o plochách 14 a 16 tisíc metrů čtverečních, už jsme hodně daleko. V první budově jsme dokončili skelet a pracuje se na fasádách a vnitřku, výstavba druhé je ve fázi zajišťování  stavební jámy. Počítáme s tím, že na konci prvního čtvrtletí příštího roku bude budova D hotová, na podzim i budova E. Máme už sjednané nájemce, takže jsou to pro nás závazné termíny.

 

Mám tomu rozumět tak, že Churchil je už obsazen?

Jednu budovu téměř celou obsadí společnost Deloitte. V té druhé bude více nájemců, zájem o ni je enormní. Ve středu Prahy kanceláře spíše scházejí, SŽDC navíc chystá prodloužení podchodu pod nástupišti hlavního nádraží, který spojí celou lokalitu s metrem. Navíc výhledy z Churchilla jsou vysloveně famózní a Vysoká škola ekonomická je atraktivním sousedem. V těsné blízkosti centra podobné místo nenajdete.

 

Jak pokračujete ve vaší nedávné akvizici – v Nuselském pivovaru?

Tam jsme zatím ve stadiu studií, diskusí, plánování a přípravných prací. Hodně nám přitom pomohla městská část Praha 4, která zpracovává studii pro celou lokalitu náměstí bratří Synků a jeho okolí. Průběžně vše konzultujeme s lidmi z IPRu a samozřejmě také s památkáři. Původní areál pivovaru chceme upravit tak, aby došlo k otevření celé lokality pro občany, k rozšíření občanské vybavenosti v místě a výstavbě atypických bytů. Namísto starých skladů pak v areálu postavíme několik bytových domů.  Kromě opravy pivovaru a výstavby domů upravíme koryto Botiče a související pozemky tak, aby se toto místo stalo hezkou a oblíbenou částí Prahy 4.

 

Jak na tyto vaše záměry reaguje veřejnost?

Až na výjimky pozitivně - a to říkám na základě celé řady akcí, které jsme už realizovali. Měli jsme den otevřených dveří, kde jsme náš projekt či jeho koncept prezentovali všem, kdo měli zájem, na poměrně široké bázi proběhla také anketa mezi místními obyvateli. Nás zajímá, jak naše záměry vidí veřejnost, chtěli bychom, aby nakonec byli spokojeni všichni – my, uživatelé našich staveb i lidé z jejich okolí. Rádi jednáme, nebo chcete-li stavíme, jaksi „po srsti“.

 

Tuším, že ještě pokračujete na Waltrovce, a dále …?

Běží nám proces územního rozhodnutí pro Victoria Palace, to je projekt pro Dejvické náměstí. Bude stát na místě, kde měl být ten proslulý Lední medvěd. Jako takřka vždy se to zbytečně prodlužuje, teď na magistrátu řeší nesmyslnou stížnost pro podjatost stavebního úřadu.

 

Tento luxusní bytový dům stavíte společně se skupinou Kaprain – taková spolupráce není tak úplně častá. Má to nějaké výhody nebo jde jen o utilitární kooperaci, která je výsledkem nějakých majetko-právních či finančních okolnosti?

S vlastníky společnosti Kaprain máme dobré vztahy. Poté, co získali projektová práva, řešili způsob realizace projektu. Vzhledem k tomu, že máme silný a zkušený developerský tým, dohodli jsme se na spolupráci. A je pravděpodobné, že ve spolupráci budeme pokračovat i na jiných projektech.

 

Ještě k tomu povolování – řekněte, je snazší v Praze stavět byty nebo kanceláře?

Nevím. Logika věci by napovídala, že snadnější by to mělo být s byty, protože je jich jednoznačný nedostatek, zatímco u kanceláří o tom lze trochu diskutovat. Ale ono je to ve výsledku skoro jedno. V Praze žije určitý počet lidí, kteří zkrátka protestují proti veškeré výstavbě. A je lhostejné, zda-li jde o tunel, školu, bytový dům nebo kancelářskou budovu. A právě tato skupina, která je proti výstavbě čehokoli, je nejaktivnější a dokáže vše velmi komplikovat. Stávající legislativa jim, bohužel, v tomto směru dává hodně možností.

 

Když pomineme tento evergreen pražské výstavby, jak se dnes staví?

Trochu obtížnější je to nyní se stavaři. Dražší je práce, protože nejsou lidi,  dražší jsou i stavební materiály, zejména ocel. A zakázek je hodně, takže stavebnictví je dnes -   po řadě špatných let -  zase na vzestupu. Do tendrů se nám tak namísto obvyklých deseti firem hlásí v průměru tři, to je výrazný posun. Naštěstí jsme na trhu považováni za seriozního partnera, platíme včas nebo dokonce v předstihu, nezkoušíme na naše dodavatele žádné triky. Takže se s tím problémem, který tu nepochybně je, zatím vyrovnáváme bez větších potíží.

 

Nedávno jsem narazil na index GRETI, který dává dohromady společnost JLL a který hodnotí transparentnost realitních trhů v různých zemích. My jsme se umístili na 23. místě – celkově vzato by z toho šlo odvodit, že realitní Česko už funguje podle západních standardů?!

To máte jako se vším – jakou položíte otázku, takovou dostanete odpověď. Tenhle průzkum jsem neviděl, nevím, z čeho vycházel. Znám ale jiné průzkumy a statistiky – ta nejsmutnější porovnává délku povolovacích řízení a v ní jsme se umístili někde na 165. místě. Myslím, že k těm západním standardům máme přinejmenším v developmentu ještě hodně daleko.

 

Málem jsem zapomněl: co váš společný podnik s městem Praha, respektive s DPP? Na čem se to zadrhlo?

Kartami zamíchal zákon o liniových stavbách, který má podporu většiny politických stran. Radní z magistrátu si proto nechali udělat expertní posudek, jak nový zákon stavbu metra D ovlivní. Už jsou ale slyšet hlasy, že tento zákon omezuje vlastnická práva a tedy se tím pravděpodobně bude zabývat ústavní soud. Nicméně ten náš společný podnik zdaleka neřeší jen výkup pozemků. Řešil by minimálně tři důležité oblasti - rychlost realizace nového metra, pro město úsporu veřejných financí a hlavně kvalitní development v jednotlivých stanicích. Je možné, že vzhledem k nadcházejícím volbám není na rozhodnutí tohoto typu dneska zrovna ideální doba. Nicméně jsem přesvědčen, že společné podniky soukromých společností a městských společností či města, jsou budoucnost. Je to velmi efektivní cesta, jak může město něco postavit. A je jedno, jestli to jsou stanice metra nebo městské byty.

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři