Praha – rekordman drahého bydlení

Realitní poradenská společnost JLL zveřejnila srovnání trhů s bydlením v hlavních městech zemí Visegrádské čtyřky. Z analýzy situace v roce 2020 jednoznačně vychází závěr, že nejhůře dostupné bydlení ve střední Evropě je v hlavním městě České republiky.

V Praze se loni v tomto regionálním porovnání postavilo nejméně bytů, jejichž cena byla současně nejvyšší. Nejlépe na tom jsou obyvatelé Varšavy a Budapešti. V loňském roce se v Praze dokončilo 5 280 bytů, zatímco ve Varšavě to bylo téměř čtyřikrát více, tedy 22 570 bytů, v Budapešti se na trh dostalo 6 340 nových bytů a v Bratislavě 5 770 jednotek. V poměru na počet obyvatel se trh s bydlením nejvíce rozvíjel v hlavním městě Polska, které také mělo ke konci roku 2020 společně s Budapeští nejvyšší počet obyvatel - přibližně 1,75 milionu.

Praha je nejdražší

Klíčovým ukazatelem situace na trhu bydlení je průměrná cena za metr čtvereční prodaného bytu. Právě ta se v české metropoli pohybuje výrazně nad ostatními městy. Průměrná cena nových bytů v hlavním městě České republiky, podle dat společnosti JLL, dosáhla na konci loňského roku 107 000 korun za metr čtvereční, což je dvakrát více než v Budapešti, kde činila 56 200 korun za metr čtvereční, a více než jeden a půl násobek ceny ve Varšavě, kde se platí v průměru 64 400 korun za metr bytové plochy.  V těchto souvislostech nicméně studie JLL zmiňuje poměrně významnou okolnost – prodejní standard bytů ve Varšavě odpovídá typu „shell and core“, takže v tomto případě je třeba k uvedené ceně připočítat přibližně 16 % jako náklady na dokončovací práce, což ji navýší na 74 700 korun. Ceny nového bydlení v Bratislavě se blíží cenám v Praze, protože ve slovenské metropoli kupující na konci minulého roku platili za metr čtvereční bytové plochy 91 000 korun.

Visegrádské bydlení

Ceny jsou odrazem intenzity výstavby

„I přes blízkost trhů v rámci střední Evropy mají jednotlivé země svá specifika, ať už jde o prodejní standard bytových jednotek, nebo sazbu DPH. I po přihlédnutí k těmto rozdílům je zřejmé, že nejméně dostupné bydlení je v Praze a zároveň je tady nejslabší výstavba. Doba covidová přinesla zvýšený zájem o nákup bytů a poptávka je zčásti vyhnaná také podílem investičních nákupů. Ty v minulosti také přispěly dílem k tomu, že v Praze jsou ceny vyšší než v jiných hlavních městech střední Evropy. Dalším faktorem, který vývoji neprospívá, je délka povolovacích procesů. „Uvidíme, jestli schválení nového stavebního zákona přispěje ke svižnějšímu povolovacímu procesu a jak se to odrazí na trhu s byty,“ komentuje situaci Blanka Vačkova, vedoucí oddělení průzkumu trhu v JLL, a dodává: „Například v sousedním Polsku změnili stavební zákon už před šesti lety a i díky tomu se tam staví výrazně více bytů než u nás. Jeden z klíčů k dostupnějšímu bydlení je právě zvýšení nabídky.“

Pokud jde o dostupnost bydlení, je třeba ceny porovnat s výší příjmů obyvatel té které lokality. V této komparaci je na tom Praha v středoevropském regionu nejhůře - na zakoupení bytu o velikost 60 metrů čtverečních Pražan potřebuje 147 měsíčních hrubých platů. V Bratislavě je to 133 platů, zatímco ve Varšavě postačí pouhých 98 a v Budapešti dokonce pouze 92 hrubých měsíčních mezd.

SF/pb

Hlavní partneři

Naši partneři