(Realitní) svět podle ARTN

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) právě vydala už 16. ročenku TREND REPORT 2022, která komplexně mapuje stav českého realitního trhu. „Český realitní trh se s následky pandemie vyrovnal obdivuhodně,“ konstatovala při prezentaci ročenky Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Současně ale ředitelka poradenské společnosti Knight Frank upozornila na to, že ačkoliv se světová ekonomika v průběhu posledního roku vzpamatovala z pandemie a následovalo relativně svižné oživení ekonomické aktivity, ruská invaze na Ukrajinu ji opět přináší velkou nejistotu a šok, jimž se nevyhne ani české ekonomika.

Zvyšující se ceny nemovitostí, surovin, energií a materiálů, výrazné zvyšování úrokových sazeb u hypoték a vysoká inflace (v březnu 11,9 %) ovlivní řadu českých domácností. Dá se říci, že po několikaletém boomu hypotečního trhu, kdy v loňském roce dosáhl historického a rekordního objemu 400 mld. poskytnutých hypoték, nás čeká výrazné ochlazení a propad zájmu o koupi vlastní nemovitosti. To bude mít na druhé straně vliv na růst segmentu nájemního bydlení.

Posuny na trhu

Ceny u nových bytů v Praze vzrostly za poslední rok v průměru o 27,9 %. To již nyní vede k přesunu poptávajících z řad střední třídy mimo Prahu do středočeských měst, podobně jako v jiných západoevropských metropolích. Pro tyto přesuny zájmu kupců je základem kvalitní infrastruktura. S pokračující výstavbou nových úseků dálnic a plánovanou výstavbou nových železničních koridorů zřejmě bude tento trend nabývat na síle. Například výstavba nového železničního koridoru do Ústí nad Labem plánovaná okolo roku 2030 bude znamenat dojezd vlakem do Prahy za 30 minut a tím se stane severočeská metropole dopravně stejně dostupná jako například Kolín. To je také jedním z důvodů, proč ceny rezidenčních nemovitostí ve středních Čechách rostly rychleji než v hlavním městě.

V oblasti maloobchodu došlo kvůli pandemii a silným státním regulacím k největšímu přeskupení sil na české maloobchodní scéně v novodobé historii. V důsledku restrikcí i mediálně podporovaných obav se dramaticky proměnilo nákupní chování Čechů. Snížila se frekvence nákupů, počet navštěvovaných prodejen i návštěv nákupních center, naopak vzrostla průměrná hodnota nákupu a především – rapidně vzrostl poměr prodejů uskutečněných online.

Investorská nabídka je slabá

Investiční trh loni nevykazoval nijak závratnou aktivitu, neboť chyběly velké transakce nad 100 mil. eur. To se změnilo na začátku letošního roku, kdy byl za blíže nespecifikovanou, ale podle odhadu přesahující výše zmíněnou hranici prodán administrativní a obchodní komplex Bořislavka Centrum. Silné zastoupení mají na realitním trhu domácí investoři, nadále však přetrvává nedostatek vhodných produktů ke koupi.

Logistika, respektive segment skladových a výrobních areálů, se za posledních několik let stala preferovaným cílem pro mnoho investorů. Po vypuknutí covidové pandemie v roce 2020, akceleraci působení fenoménu e-commerce a návratu mnoha strategických výrobních aktivit zpět do regionu Evropy, potažmo její střední a východní části, sektor logistiky dosáhl stejné atraktivity jako kancelářské a obchodní nemovitosti. Tyto aktiva jsou velmi likvidní a velký zájem o něj projevují nejen domácí, ale také zahraniční investoři.

Spíše nevábné vyhlídky

Rychlý růst spotřebitelských cen vedl k dalšímu zvyšování základní úrokové sazby ze strany ČNB a s největší pravděpodobností můžeme očekávat její další růst. To se nevyhnutelně odrazí v úrokových sazbách u půjček, ze kterých investoři financují své nákupy a stavebníci své aktivity.

Dalším faktorem, který bude mít významný vliv na českou ekonomiku a investiční trh, je probíhající válka na Ukrajině. Ta před válkou patřila mezi dvacet největších obchodních partnerů Česka, zejména v automobilovém sektoru a strojírenství. Pracovníci z Ukrajiny navíc tvořili významnou část pracovní síly ve stavebnictví, které se tak musí potýkat nejen s nedostatkem některých stavebních materiálů, ale i s personálními problémy, což ve výsledku znamená zpožďování staveb. Například u logistických hal je dnes doba výstavby téměř dvojnásobná oproti letům před pandemií.

Válka dále vyvolává zdražování paliv a všech dalších výrobků, což přispívá k růstu inflace. Zatímco na začátku února očekávala ČNB roční míru inflace ve výši 8,5 % a růst HDP o 3 %, směřujeme nyní ke stagflaci, tedy období vysokého růstu cen v kombinaci se stagnací nebo propadem HDP. To bude mít dopad i na míru nezaměstnanosti, která dosud zůstávala ve srovnání se zbytkem Evropské unie na velmi nízké úrovni. Krátkodobý výhled na jakékoliv zlepšení situace je v současné době nepravděpodobný.

SF/pb

Hlavní partneři

Partneři