„Retailové“ metamorfózy

Vzpomene si ještě někdo na hodinové fronty před obchody, které se za socialismu táhly napříč náměstími, a to nejen před Vánoci? Pamětníků pomalu ubývá. Proto zejména ti mladší ocení nedávno publikovanou studii společnosti CBRE, která mapuje, jak se od roku 1989 proměnil maloobchodní trh.

Fronty v prodejnách stejně jako pojem „nedostatkové zboží“ patřily k běžnému životu starších generací – pro později narozené je to ovšem už něco, co z vlastní zkušenosti neznají. „Výstavba prvního porevolučního supermarketu – značky Mana v Jihlavě – působila jako zjevení. Od té doby si celá naše společnost prošla zásadní proměnou, která se pochopitelně promítla jak do životního stylu, tak i nákupního chování. V momentě otevření hranic směrem na západ začali lidé hojně cestovat, všímat si, jaké zboží se prodává v zahraničí, a také ho přirozeně očekávat na našich pultech. Na jejich sílící poptávku samozřejmě zareagovali nejen provozovatelé prodejen s potravinami, ale obecně všichni maloobchodníci. Během posledních třiceti let zmizely z trhu tisíce malých prodejen s omezeným sortimentem, které byly nahrazeny stovkami supermarketů, hypermarketů a nákupních center s širokou nabídkou produktů a doprovodným zákaznickým servisem,“ komentuje uplynulý vývoj českého maloobchodu Jan Janáček ze společnosti CBRE.

Jiná nabídka i velikost prodejny

Těsně po roce 1989 v Česku převládaly menší prodejny potravin typu Jednota, ale také provozovny, které přešly do soukromých rukou v rámci privatizace. Tato struktura se však velmi brzy začala měnit s nástupem supermarketů s prodejní plochou kolem 2 500 m2. Díky razantnímu nárůstu výměry obchodů a dovozu výrobků všeho druhu, mohli provozovatelé nabídnout zákazníkům nesrovnatelně širší sortiment.

Postupem času se supermarkety staly nejvyhledávanějším místem, kde Češi realizovali své nákupy. Jejich pomyslná nadvláda dosáhla svého vrcholu na přelomu milénia. Zásadním parametrem při výběru jejich umístění byla a dodnes zůstává dobrá dopravní dostupnost – a to jak prostředky hromadné dopravy, tak i automobilem, kdy je vždy nezbytné zajistit pohodlné parkování. Ovšem se stále rostoucí hustotou prodejní sítě bylo nutné brát ohled i na další proměnné: spádovost lokality, konkurenční projekty v okolí a socioekonomické faktory jako kupní sílu obyvatelstva a míru nezaměstnanosti v dané oblasti.

Od malých k velkým a zpět

„V průběhu první dekády 21. století začaly na trhu dominovat velkoformátové prodejny, takzvané hypermarkety s výměrou od 2 500 do 20 000 metrů čtverečních. Následný nástup diskontních řetězců byl pozvolnější, avšak v posledních pěti až deseti letech taktéž nabraly na dynamice a zaznamenávají čím dál tím větší podíl na trhu,“ uvádí Jan Janáček a doplňuje: „Ovšem doba velkoformátových hypermarketů s výměrou výrazně nad 10 000 metrů čtverečních je již překonána. Před několika lety naopak začal trend downsizingu neboli zmenšování prodejní plochy hypermarketů ve prospěch rozšíření nákupních galerií, foodcourtů a volnočasových aktivit.“

V souvislosti s tímto vývojem český trh postupně opustily společnosti jako Julius Meinl (v roce 2005), Edeka a Carrefour (2006), Delvita (2007), Plus Discount (2008) nebo Interspar (2014). Naopak do ČR přišla řada nadnárodních řetězců a značek v oblasti módy, kosmetiky, elektronického a sportovního zboží. V současné době se vše posouvá směrem ke zkvalitňování zákaznického servisu tak, aby se obchodní centrum stalo nejen místem pro nutné všední záležitosti (od standardních nákupů až po vyřizování v bance či na poště), ale třeba i pro příjemný oběd v restauraci nebo návštěvu kina.

Zážitek a pohodlí

Poslední roky lze v obchodu sledovat silný trend přibližování se k zákazníkovi ve smyslu rychlosti a komfortu nakupování i poskytovaných služeb. S tím souvisí snaha nabídnout lidem co nejpohodlnější nákup, nejrychlejší vyzkoušení, objednání, zaplacení a doručení zboží. Společným jmenovatelem je vždy nákupní zážitek. Tedy něco, o čem si zákazníci za socialismu mohli nechat jenom zdát.

Téměř běžnou součástí prodejen se stávají samoobslužné pokladny nebo služby jako Scan&Go, kdy si lze v průběhu nákupu průběžné skenovat kódy nakupovaných položek, sledovat průběžnou útratu a na závěr zaplatit. Budoucnost spočívá v propojování tradičních kamenných prodejen s on-line platformami jako například e-shopem či sociálními sítěmi. Služby jako Click&Collect, kdy si zákazník objedná zboží online a za pár hodin ho má připravené k vyzvednutí na vybrané prodejně, jsou již zcela běžné u řady maloobchodníků.

Nové koncepty

„Kamenné obchody s námi zůstanou i nadále. Jejich hlavní úlohou však bude nabídnout lidem nákupní zážitek. Postupně vznikají první takové koncepty. Příkladem prodejny blízké budoucnosti je nově otevřený showroom polské značky obuvi a doplňků Eobuv.cz v Praze na Smíchově, který v sobě snoubí on-line výběr širokého sortimentu zboží s možností rychlého vyzkoušení – tedy s fyzickým nákupním zážitkem,“ říká Jan Janáček a uzavírá: „Na trhu můžeme sledovat zkvalitňování a rozšiřování stávajících obchodních center, zatímco u výstavby nových retailových projektů pozorujeme výrazné zpomalení. Za poslední tři dekády došlo nejen k zásadnímu vývoji v oblasti preferencí a nákupních zvyklostí zákazníků, ale také k nástupu nových technologií a trendů v oblasti interiérového designu. Remodeling obchodních center je proto jedinou možností, jak centra mohou udržet krok s dobou, se změnami zákaznického chování a zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu.“

SF/pb

Hlavní partneři

Partneři