Stavebnictví a cirkulární ekonomika

  • 24. 3. 2022
Zdroj: www.koma-modular.cz

Až 90 % materiálu, který se vytěží ze země, skončí jako odpad. A nejvíce ho vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 % všeho vytěženého materiálu a 40 % veškeré vyrobené energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Jak ho změnit, tím se zabývá cirkulární ekonomika. Její hlavní tezí pro současné stavebnictví je, že už při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí jejich životnosti.

„Na budovy by se mělo pohlížet jako na zdroj cenného materiálu,“ říká ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Z toho vychází cirkulární ekonomika, která je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Jinak řečeno: jde o to, jak z odpadu vytvořit opět zdroj. „Cirkulární ekonomika je hodně o změně myšlení a o zapojení komunit. Nesouvisí jen se životním prostředím, ale i se vzděláváním a s kulturou. Je to komplexní smyčka,“ upřesňuje Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu. Dodává, že pokud přejdeme ze současné lineální ekonomiky na cirkulární, snížíme tím globální emise CO2 o více než 70 %.

Při výstavbě je proto zásadní, aby se již ve fázi návrhu budovy či celé lokality přemýšlelo o tom, jaké se použijí materiály, jak je co nejdéle udržet v cyklu v maximální kvalitě a co se s nimi stane, až doslouží svému účelu. Jak vyplývá ze statistik Eurostatu, Česká republika má v tomto ohledu co dohánět. Opětné využití materiálu se v Česku děje jen ve zhruba 8 % jeho objemu, zatímco průměr v EU je 12 %. Například v Belgii se ale stavební materiál znovu použije až v 30 %. Údaje Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) jsou obdobné. „Dnes jsme schopni recyklovat možná až 15 % – 20 % použitého stavebního materiálu. Za možné maximum považujeme 30 %,“ řekl na nedávné konferenci Stavebního fóra jeho prezident Jiří Nouza.

Modulární řešení

Zdroj: www.koma-modular.cz
Zdroj: www.koma-modular.cz

Jednu z možností, jak stavět v souladu s principy cirkulární ekonomiky, představuje modulární výstavba. Jednotlivé bloky se vyrobí v továrně a následně se zkompletují na staveništi. „Devadesát procent materiálu se u nás třídí,“ říká Stanislav Martinec, majitel a jednatel společnosti KOMA Modular, která se řadí mezi největší tuzemské výrobce modulárních staveb.

Záměrem Stanislava Martince, který má za sebou projekty jako je oceněný EXPO pavilon v Miláně 2015 či první modulární nemocniční pavilon, je v Česku vybudovat KOMA Village. Ta bude zahrnovat nejen modulární rodinné domky, z modulů bude postavena i mateřská školka, ubytovací zařízení, galerie a dokonce i lázně. Počítá se též s vertikální farmou. „Naším cílem je nejprve zrekultivovat přírodu a následně budeme jednotlivé moduly instalovat jeřábem,“ upřesňuje Stanislav Martinec, který bude hostem naší dubnové konference s názvem Development pro budoucnost.

ČKAIT se chystá na cirkulární vlnu

Podle statistik České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) více než polovina všech odpadů v České republice pochází ze stavebnictví. Mezi léty 2015 – 2020 to bylo ročně 18 – 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů. Z toho přibližně 2/3 stabilně tvoří výkopová zemina, kamení a hlušina, které lze relativně snadno recyklovat. A důvodem, proč recyklaci v tomto sektoru urychlit, jsou také stoupající ceny řady stavebních surovin, jejich dlouhodobý nedostatek a snaha vyhnout se otevírání nových lomů.

České stavebnictví proto podle ČKAIT čeká náročný úkol recyklovat 4 – 6 miliony tun stavebního a demoličního odpadu ročně. Jde o 22 – 28 % veškerých odpadů. Ty lze druhotně využít a vyrobit z nich opět beton, cihly, případně i asfalt či kamenivo. V mnoha případech lze recyklovaným odpadem nahradit i stavební kámen, jenž patří k hlavním materiálům v českém stavebnictví, potřebným ve velkém množství zejména při opravách a výstavbě nových dopravních komunikací. „Již několikrát autorizované osoby upozornily na fakt, že pokud se nebude zvyšovat podíl recyklovaného kameniva, nebude například z čeho realizovat vysokorychlostní železniční tratě,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Recyklace je nutností

Je na místě podotknout, že Česká republika má s recyklací stavebních a demoličních odpadů a jejich „oběhovým“ navracením to stavebního procesu letité zkušenosti. Od roku 2016 postupně roste podíl takto vytříděného a zpracovaného stavebního kamene i štěrkopísků. Dvojciferně se zvyšuje rovněž objem produkce recyklovaných minerálních materiálů.

Roste také poměr recyklátů k celkové produkci inertních minerálních materiálů. Zatímco ještě v roce 2011 to bylo kolem 4 %, v roce 2018 už téměř 14 %, údaje z let 2019 – 2020 však vykazují v tomto směru víceméně stagnaci. Odborníci přitom považují za optimální stav, kdy budou recykláty tvořit 30 % produkce tohoto materiálu. To ostatně platí pro naprostou většinu materiálů a surovin, které je do cirkulárního procesu ve stavebnictví možné zahrnout.

„Bohužel naším aktuálním problémem není technologická modernizace stavebnictví. Klíčovou otázkou totiž je, z čeho budeme stavět. Vzhledem k poslednímu vývoji jsou stavební materiály nejen drahé, ale v mnoha případech navíc nedostupné. Mimo jiné také proto, že domácí produkce písku či kameniva se dostává k svým limitům a řadu let už jejich kapacita nebyla rozšiřována,“ konstatoval Jiří Nouza na zmíněné akci Stavebního fóra.

Petr Bým

Hlavní partneři

Partneři