Jak již bylo uvedeno, 75 % ředitelů stavebních společností avizují v průběhu letošního roku navýšení cen svých prací, a to v průměru o 8 %, když jen čtvrtina z nich plánuje ponechat ceny svých dodávek prací na současné úrovni – o snížení cen pak neuvažuje ani jeden z respondentů ankety. Nejméně přitom plánují zdražovat firmy zaměřené na inženýrské stavby, jejich management hovoří o zvýšení cen v průměru o 6 %. Prognózy nárůstu cen přitom vycházejí hlavně z očekávaného zvýšení cen stavebního materiálu (předpokládá ho 86 % firem) - v této otázce se bez výrazného rozdílu shodují stavební společnosti bez ohledu na velikost či zaměření.
„V roce 2018 se oproti minulým rokům zvýší nabídkové ceny, což možná zaskočí některé investory. Je to důsledek zvyšujících se vstupních materiálových nákladů včetně růstu minimálních mezd. I přesto očekáváme mírný nárůst tržeb,“ komentuje předpokládaný vývoj Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ. Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems C, komentuje vývoj na trhu takto: „Zatím jsou všechny signály pozitivní a dá se očekávat, že dařit se bude. Trochu nás znepokojuje stálý tlak na cenu našich dodávek, když cena nemovitostí a stejně tak nájmů roste.“
Vyšší marže, větší kapacity
Přesto změnu svých marží směrem vzhůru plánují, respektive očekávají podle citovaného průzkumu CEEC Research tři pětiny (58 %) stavebních společností, což je menší podíl firem než těch, které hovoří o zvýšení cen prací. Tato skutečnost je způsobena především rostoucími vstupními náklady stavebních společností. V průměru pak počítají ředitelé stavebních firem s marží na úrovni 7 %, přičemž většími optimisty jsou v tomto ohledu firmy střední a malé, zatímco velké společnosti plánují pro rok 2018 marže na úrovni 5 %.
V zimních měsících dosáhlo vytížení kapacit stavebních společností rekordních 88 %. Stavební společnosti zaměřené na pozemní stavitelství jsou aktuálně vytíženy dokonce na 92 %, zatímco inženýrské společnosti naopak disponují větší rezervou a kapacitně jsou vytíženy na 79 %. Lepší zítřky celého stavebního sektoru přitom signalizuje skutečnost, že téměř dvě třetiny dotazovaných společností (63 %) plánují v letošním roce navýšení kapacit, a to v průměru o 10 %.
Na začátku konce útlumu
České stavebnictví se už dlouhá léta potýká s dopady krize na konci minulé dekády, a to jak takřka jediné v Unii. Loni už konečně vykázalo růst produkce o 2,1 %, ale ani zdaleka tak nevyrovnalo předchozí propad – v roce 2016 došlo poklesu výkonu sektoru o 5,9 %. „Za celý rok 2017 jsme zaznamenali mírný růst stavební produkce, růst hodnoty nových zakázek i výrazný růst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení. Rostl také počet zahájených i dokončených bytů,“ hodnotí poměrně příznivě loňské výsledky stavebního sektoru Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.
Je zřejmé, že trajektorii mírného vzestupu považuje za reálnou i větší část stavbařského managementu. Značnou zásluhu na tom má oživení stavební aktivity veřejného sektoru – ten jenom za první dva měsíce tohoto roku zadal stavebním firmám 993 zakázek za 23,5 mld. Kč. Jejich hodnota přitom meziročně vzrostla o 53 %, počet se zvýšil o 38 %. Význam veřejných zakázek je pro celý sektor sice v posledních letech slábne, ale stále zůstává značný – dnes se na tržbách stavebních společností se podílejí zhruba třetinou, ovšem v roce 2002 to bylo více než 55 %. Jakkoli vzestup objemu veřejných zakázek bilanci českého stavebnictví nepochybně posune pozitivním směrem, chronické problémy – nevhodná legislativa a v důsledku toho pomalé povolování staveb, - přetrvávají. A právě v poslední době jsou umocňovány ještě nedostatkem pracovních sil.
Petr Bým
