Tomáš Kadeřábek, Asociace developerů: Žádné revoluční změny nečekáme

Mnoho lidí dnes rozšířený home office považuje za prostor pro odpočinek, ale my v Asociaci takový pocit nemáme. Bylo a stále to je náročné období! – říká Tomáš Kadeřábek, výkonný ředitel Asociace developerů, s nímž jsme probírali všechny aspekty současné krizové situace, samozřejmě zejména ty, které se týkají developmentu.

V současné době jsou profesní podnikatelská sdružení či asociace velmi agilní. Co Asociace developerů?

Myslím, že právě v dobách jako je tato, se ukazují výhody profesních sdružení a spolků. Zastupované entity jsou jejich prostřednictvím slyšet a mohou akcentovat obecné principy a systémová doporučení v době, kdy se většina společností soustředí na záchranu podnikání a lidí. To se to ukázalo i u developerů, kteří jsou členy Asociace. Jednotliví členové pomáhali v místech, kde jsou aktivní, nejrůznějšími způsoby, Asociace potom působila jako prostředník pomoci například směrem k městským částem či obcím. Vytvořili jsme projekt „Společně to zvládneme“ a musím říci, že tomu tak opravdu bylo. Na každý požadavek či prosbu, které jsme zprostředkovávali, jsme u členů našli odezvu. Bylo to mimořádné vzepětí lidské sounáležitosti.

A co Asociace udělala pro samotnou developerskou komunitu?

Samozřejmě jsme se starali také o naše členy. Poskytovali jsme hlavně informace, protože v tom, co se dělo, bylo někdy opravdu těžké se vyznat. Osvědčila se nám v tomto ohledu spolupráce s právními kancelářemi. A samozřejmě jsme také bojovali proti některým nesmyslům v legislativní oblasti. To byla například otázka odkladu plateb nájmů. Mohlo by se sice zdát, že jsme nakonec boj za rozumné řešení prohráli s populismem, ale fakticky prohráli především spotřebitelé – na ně toto opatření dopadne jen o něco později, ale o to silněji. V tomto případu došlo k přesunutí odpovědnosti ze státu a nájemců na další skupinu, pronajímatele, a k roztočení pomyslné spirály. Věříme, že ještě dojde k přehodnocení nastaveného řešení. Celkově mohu konstatovat, že mnoho lidí dnes rozšířený home office považuje za prostor pro odpočinek, ale my v Asociaci takový pocit nemáme! Bylo a stále to je náročné období.

Dnes se hodně očekává od státu, respektive vlády. Co by měla – pro development - dělat?

Pro development jako takový není třeba dělat nic mimořádného. Trh si s výzvami současnosti dokáže poměrně dobře sám poradit. Je to možná překvapivá odpověď, ale z historie a praxe víme, že development se nakonec déle a náročněji vypořádává s opatřeními vlády než s krizí samotnou. To ale neznamená, že by stát měl zůstat nečinný. Měl by podpořit spotřebitele a spotřebu. A to ve všech odvětvích. V případě developmentu jde především o podporu dostupnosti bydlení. Částečně pomohou levnější a dostupnější hypotéky – kroky tímto směrem už ČNB také realizovala a je potřeba ji za to pochválit. Dalším opatřením, které by bylo vhodné, je například změna daňové zátěže bytů – dnes si z prodeje standardního bytu v Praze stát na svůj účet připíše milion korun. Dočasné snížení či dokonce osvobození bytů od daní například pro mladé rodiny či v rámci projektu dostupného bydlení - někdy mylně označovaného za sociální - by byl určitě krok správným směrem. Je potřeba také zdůraznit, že stavebnictví patří mezi odvětví s nejvyšší mírou multiplikačních efektů – jeho rozběhnutí tedy pomůže nastartovat celou ekonomiku. Upozorňuji ale také na to, že to platí i obráceně - pokud český stavební trh zamrzne na delší dobu, bude mít stát mnoho problémů. A jejich řešení bude nakonec mnohem dražší.

Lidé si dnes stěžují na výkon státní správy jako takové?!

Na to by se stát měl zaměřit urgentně, jakkoli je to jeho povinnost i dobách ne-krizových. Zajistit bezproblémový chod státní správy je nutností. Zejména v oblasti územního rozvoje je její výkon dosti tristní a způsobuje vážné ekonomické ztráty.

 Jak vůbec hodnotíte dosavadní kroky Babišova kabinetu?

Nás trápí především chaos. To, že mnohé je nejprve oficiálně oznámeno, a až pak se k tomu tvoří faktická legislativní opatření - a v průběhu jejich přípravy se zjistí, že vše bude jinak. V takto nepřehledné situaci nelze podnikat v normální době, natož dnes, kdy je třeba rozhodovat během několika hodin. Problémem je i příliš dlouhý proces, který vede k finální podobě přijatých opatření. Když už jsem zmínil otázku nájemného – než celý legislativní proces doběhl, bylo téměř po nouzovém stavu. A nikdo přesně nevěděl, s čím má počítat. Nevím, zda lze takto řídit stát, ale určitě tak nelze řídit firmu.

Celkem se ale zdá, že výstavba, ať už jde o byty, či komerční objekty, pokračuje. Je to tak? 

Development má jednu výhodu, či nevýhodu, to záleží na úhlu pohledu. A tou je setrvačnost. Nyní se staví byty, které se začaly projektovat někdy kolem roku 2012 - schvalovací proces u nás je stále enormně dlouhý. Může se proto zdát, že krize výstavbu nijak nezasáhla. Ale není tomu tak, bohužel. Na jedné straně se zcela zastavil povolovací proces – mnohé úřady byly ochromeny, tam, kde fungovaly, zase nebylo možné nahlížet do spisů, a tedy fakticky povolovat. Zastavily se také kolaudace. Toto zdržení bude znamenat faktický posun ukončení současných projektů o půl roku až rok. Když vezmeme v potaz, že jen v Praze chybí v současné době v nabídce hodně přes 20 000 bytů, pak to fakticky znamená, že tento nedostatek se ještě zvětší.  Neodpustím si jednu poznámku – kdyby Česká republika nebyla fatálně pozadu v oblasti digitalizace, mohly být dopady současného stavu z pohledu developmentu zásadně jiné. Projekty se ale stále musí k povolení podávat v tištěné podobě, skutečně digitální kontakt s úřady developeři stále nemohou realizovat – úřady na to nemají potřebné vybavení, není ani dostatek proškolených pracovníků.

Očekává Asociace - jako celek - nějaké revoluční změny v oboru? 

Nezdá se, že by současná situace přinesla nějaké skutečně revoluční změny. Co se týče fungování developerů, pak lze předpokládat, že se zvýší důraz na digitalizaci uvnitř firem a větší flexibilitu práce zaměstnanců. V případě rezidencí by skutečná revoluce mohla přijít jedině tehdy, pokud by stát pochopil vše, co jsem uvedl výše. Ten hodně diskutovaný pokles cen bytů očekávat nelze, možná se krátkodobě zastaví jejich razantní nárůst. Ale protože se velmi rychle ukáže, že bytů je stále nedostatek, budeme svědky dalšího nárůstu cen. Hodně se také mluví i o dopadu na kanceláře. Nejprve se mělo za jisté, že projdou razantním úbytkem zájmu, protože se bude ve velkém aplikovat práce zaměstnanců z domova. Jak se ale již nyní ukazuje, tudy cesta nepovede. Velké společnosti naopak uvažují o strukturálních změnách: méně open space prostor, jiná vnitřní struktura. To ale znamená potřebu větší plochy. Co se ukázalo zcela jasně, je až strategická úloha a potřeba skladů a skladovacích prostor. Dosud spíše opomíjený segment developmentu se nepochybně bude dynamicky rozvíjet.

Jak dobu koronavirovou hodnotíte vy osobně? 

Samozřejmě nejsem odborník na infekční choroby, ale naši reakci na tuto hrozbu považuji za přehnanou. Jakkoli se jedná o nebezpečnou nemoc, její dosah není takový, aby ospravedlňoval totální zastavení života. Jsou mi blízké názory lidí, jako je Zdeněk Tůma, Mojmír Hampl či Roman Šmucler. Za vyslovený omyl považuji vzniklé mediální šílenství a téměř válečné zpravodajství o průběhu epidemie.

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři