V Česku chátrají tisíce domů

Ve většině tuzemských měst a obcí najdeme alespoň jednu budovu, která zeje prázdnotou a chátrá. Vzhledem k tomu, že dnes je poptávka po nemovitostech velmi silná, často se objeví zájem i o koupi takového objektu, zpravidla ovšem jen za cenu pozemku. Prodej těchto nemovitostí ale obvykle bývá komplikovaný.

Pořídit dnes rodinný dům v pražské Zbraslavi či Kolodějích s užitnou plochou přes dvě stovky metrů za cenu okolo šesti milionů korun je při dnešních vyšponovaných cenách úplný nesmysl. Přesto takové nemovitosti mezi inzeráty najdeme - jedná se totiž o stavby vhodné už jen ke strhnutí, kupující tedy platí pouze hodnotu lukrativního pozemku. „K té musí samozřejmě připočítat náklady na demolici. I tak ale poptávka po těchto nemovitostech stoupá. Důvodem je nedostatek pozemků vhodných ke stavbě rodinného domu mimo satelitní lokace hlavního města,“ říká k tomu Jan Martina z realitní kanceláře M&M Reality. Tento trend potvrzuje Jarmila Odehnalová z brněnské pobočky. „Volných zasíťovaných pozemků je v Brně jako šafránu. Stále větší část klientů proto přistupuje ke koupi starého domu ve špatném stavu, který strhnou a na jeho půdorysu postaví nový,“ konstatuje.

Chudoba, neshody …

Domů, které nikdo neobývá, jsou v Česku tisíce. „Obecně bych řekl, že jsou nemovitosti opuštěné z několika základních důvodů. Většina objektů chátrá, protože jejich majitelé nemají peníze na to, aby se o ně starali. Často bývají i zadlužení, čelí exekucím. Tyto situace není vůbec snadné vyřešit. Když se najde kupec, bývá administrativně i časově náročné všechny dluhy vyplatit,“ konstatuje Jan Martina.

Podle J. Martiny chátrají také nemovitosti s více majiteli, kteří se nedokážou dohodnout. Často se jedná o domy, které dohromady zdědí několik rodinných příslušníků.  „Setkáváme se i s případy, kdy majitel o objekt nepečuje, protože to ani nemá v plánu. Hodnotu pro něj má pozemek, na němž stavba stojí, a je tak snazší nechat dům spadnout, než se trápit s nějakými nájemníky, případně památkáři,“ pokračuje Jan Martina.

Zvláštní skupinou neobydlených nemovitostí jsou celé  činžovní domy, kterých je jen v Praze desítky. „Ty se ale nikdo nesnaží prodat. Majiteli bývají právnické osoby a domy jsou zakonzervované s tím, že se jedná o investiční nemovitosti, se kterými má být v budoucnu různě naloženo,“ říká Jan Martina.

Atraktivní ceny

Koupě zchátralé stavby, respektive pozemku, na kterém stojí, může být výhodná. Na zajímavé ceny lze dosáhnout například v dražbách, ve kterých tyto nemovitosti často končí. „Dražby skutečně nabízejí šanci nabytí nemovitosti za výhodnější cenu. Vždy je ale nutné zkontrolovat si, o jakou dražbu se jedná, kterým právním předpisem se řídí. A seznámit se, pokud je to možné, s draženou nemovitou věcí, prostudovat dražební vyhlášku, list vlastnictví nemovitosti a pochopitelně znalecký posudek," říká k tomu Lukáš Štrajt z právního oddělení společnosti  M&M Reality.

Bez stavebního povolení

Komplikované bývají i prodeje chátrajících objektů „běžnou“ formou. „Velkým problémem bývají zmíněné dluhy majitele a s nimi spojené exekuce. Dále je pro kupující stranu problematická otázka financování. V těchto případech jsou totiž i kupující často lidé, kteří mají hluboko do kapsy a plánují si zchátralou nemovitost svépomocí postupně rekonstruovat. Banky jim na to ale neposkytnou hypotéku,“ přibližuje Jan Martina s tím, že prodeje zchátralých nemovitostí často blokují také představy majitele o její hodnotě. „Pozemek, na němž se nachází ruina, může mít ale i jednu velkou výhodu. Nový majitel totiž nemusí komplikovaně vyřizovat stavební povolení, protože zkrátka nahlásí pouze rekonstrukci. To ale platí jen v případech, že příprava na tuto rekonstrukci, tedy úklidové až demoliční práce, nepředstavuje velkou investici,“ dodává.

SF/pb

Hlavní partneři

Naši partneři