Vítězné náměstí včera a zítra

Získat v Praze dvouhektarový stavební pozemek uprostřed živé zástavby se nepodaří každý den. V konsorciu společností Penta, Kaprain a Sekyra Group tak nepochybně mají důvod k radosti – právě tento týden se mu podařilo dotáhnout ke zdárnému konci koupi 20 122 metrů čtverečních na dejvickém Vítězném náměstí. Spokojenost nejspíš vládne i u původního majitele pozemků – Vysoká škola chemicko-technologická získala více než miliardu korun.

Předmětem transakce je převážná část zastavitelné plochy v tzv. čtvrtém kvadrantu Vítězného náměstí, prostorem mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. Pro náměstí samotné to znamená, že takřka sto let po jeho vzniku bude jeho projekt dokončen.

Dokončení Engelovy koncepce

Konsorcium developerů chce na zmíněných pozemcích postavit zejména kanceláře a obchody, část využije i pro byty. "Je to jednoznačně jedno z nejzajímavějších míst v Praze. Na koncepci polyfunkční zástavby s dostatkem zeleně a veřejného prostoru vypíšeme mezinárodní soutěž. Praha je sama o sobě pro architekty přitažlivá, v případě dostavby Vítězného náměstí můžeme čekat opravdová světová esa," říká Pavel Streblov ze společnosti Penta Real Estate. Mezinárodní soutěž plánují developeři vypsat během jednoho roku, realizaci pak předpokládají do roku 2028.

Dostavbou této části Vítězného náměstí se po letech naplní urbanistický koncept, jak ho navrhl ve 20. letech minulého století architekt Antonín Engel. Se zástavbou tohoto území podle jeho záměru počítá dlouhodobě i územní plán Prahy a stejně tak i vítězný návrh soutěže na urbanistické a dopravní řešení Vítězného náměstí, kterou v roce 2018 organizoval IPR.

Přes relativní mládí mělo náměstí několik názvů, například těsně po válce podle prezidenta Edvarda Beneše, v letech 1952 až 1990 se zase jmenovalo Říjnové revoluce. Podobné to bylo v okolí, třeba ulice Jugoslávských partyzánů byla brzy po válce pojmenována podle maršála Tita, dnešní ulice Terronská nesla jméno neblaze proslulého A. A. Ždanova. Mezi Pražany se ale centru Dejvic (podle E. Pocheho je v pozadí původní název Dehnice, v lokalitě se kdysi produkoval dehet) snad ve všech dobách říkalo Kulaťák, což platí dodnes.

Vysokoškolské stavební eldorádo

Náměstí na rozhraní Dejvic a Bubenče bylo koncipováno jako centrum nové výstavby na tehdejším západním okraji Prahy. Autor urbanistického pojetí nových Dejvic, už vzpomínaný architekt Antonín Engel, se podílel i na návrzích řady budov kolem náměstí. Jeho koncepce ale kvůli hospodářské krizi i následné válce nemohla být realizována celá – v době svého vzniku byla nicméně postavena alespoň východní části náměstí, kde dodnes stojí prvorepublikové bytové domy a administrativní budovy spojené s armádou, mimo jiné zde nyní sídlí generální štáb.

Severozápadní část dosud zastavěna nebyla, ale v jejím bezprostředním sousedství vyrostl rozsáhlý univerzitní areál. Například dnešní sídlo Vysoké školy chemicko-technologické uvítalo první studenty v roce 1933, v roce 1937 byla dokončena druhá budova, o ní se dnes chemici dělí právě s ČVUT. V roce 1928 se pár stovek metrů západněji otevřela nová budova Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, kde je také kostel pro 1500 věřících.

Mezi roky 1927 a 1929 také vznikl areál tehdejšího Státního výzkumného ústavu zemědělského (nyní ho využívá Akademie věd ČR), s nástupem krize a poté i vypuknutím války ale další výstavba ustrnula. Dejvický vysokoškolský kampus si musel počkat na další rozšíření až na polovinu 60. let minulého století. V roce 1959 se začala stavět společná budova fakulty strojní a elektrotechnické, která byla dokončena v roce 1965, mezi roky 1962 a 1982 zase vznikl navazující komplex budov fakulty stavební.

Problematický medvěd

Po roce 1989 vzniklo v okolí Vítězného náměstí několik výrazných staveb, většina z nich v univerzitním areálu. Velkou pozornost a také řadu ocenění získala nová budova Národní technické knihovny, dokončená v roce 2008, a totéž platí pro další novostavbu v této lokalitě – fakultu architektury navrženou Alenou Šrámkovou. V červnu 2014 byl také otevřen nový pavilon Ústavu organické chemie a biochemie AV. A jen o něco později byl na okraji třídy Jugoslávských partyzánů vystavěn objekt CIRC (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky), tvořený dvěma budovami.

V posledních letech budily pozornost hlavně plány na zástavbu severovýchodního cípu náměstí. Skupina PPF tady plánovala polyfunkční budovu podle návrhu Radana Hubičky, jenž byl v roce 2013 oceněn v rámci soutěže Stavba roku. Projekt, přezdívaný pro svůj tvar a barvu Lední medvěd, se však setkal s odporem veřejnosti. Firma Vítězné náměstí, která budovu plánovala, skončila před pěti roky v rukou nových majitelů, skupiny Penta a Kaprain Group finančníka Karla Pražáka. Nyní se na parcelách mezi ulicemi  Jugoslávských partyzánů a Verdunská plánuje bytový dům, navržený architekty z ateliéru Jakuba Ciglera. Stavební povolení k projektu bylo vydáno letos v červenci.

Otázkou je, jak veřejnost přivítá podstatně větší výstavbu na protilehlém cípu náměstí. V tomto ohledu je pro developery dobrou zprávou, že samospráva ji vítá. Praha 6 je podle svého místostarosty Jakuba Stárka připravená s developery jednat o vzniku potřebných služeb a veřejné vybavenosti v lokalitě. "Máme zájem na tom, aby zde vznikla kvalitní architektura, která ještě více pozvedne tuto lokalitu a přinese užitek místním institucím a obyvatelům,“ říká Jakub Stárek. A podle něj se počítá i se zachováním prostoru pro farmářské trhy, které se nyní na náměstí konají.

Pražský development dnes žije hlavně velkými projekty, které se po letech svízelných příprava konečně rozbíhají – výstavba na Rohanském ostrově, u smíchovského a také žižkovského nádraží. Dostavba Vítězného náměstí se svými rozměry s těmito projekty nedá srovnávat, pro Dejvice nicméně bude významným městotvorným prvkem. A také splátkou historického dluhu, který k tomuto místu Praha má.

Petr Bým

Hlavní partneři

Naši partneři