Zdravé bydlení závisí na vnějším i vnitřním prostředí

Současné stavebnictví dokáže bez problému postavit budovu podle všech hygienických, energetických a dalších požadavků a norem. Ale to již nestačí - důležité je vytvořit prostředí, kde se dobře žije. Vhled do tématu well-being přinesla říjnová konference Stavebního fóra Real Estate Market a její panel věnovaný zdravému bydlení.

Fenoménen letošního roku je home office, kvůli pandemii koronaviru covid-19 využívanější více než kdykoli předtím. Najednou jsou tak nároky na kvalitu obydlí vyšší. „V kancelářích je paradoxně zdravější prostředí než v rezidenčních objektech, protože každé procento produktivity práce pro firmu znamená reálné peníze. Produktivita práce doma, to, jestli uvařím oběd za hodinu nebo za hodinu a čtvrt, zatím nikoho nezjímala. Je tu perspektiva, že se to zlepší, právě kvůli tomu, že doma trávíme více času a více tam pracujeme. Aktuální situace s covidem nahrává zdravému vnitřnímu prostředí,“ říká Lukáš Ferkl z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT.

Moderní člověk 90 % svého času tráví v budovách. K tomu, aby byl zdravý, tedy vedou dvě cesty – buď musí pobývat v domech s optimálním vnitřním prostředím, nebo musí více svého času trávit venku. Skanska Reality akcentuje zmíněný druhý směr. „Proč by měl člověk trávit čas prací u počítače v budově, když může stejně tak pracovat venku, třeba v zahradě nebo na terase, prostě kdekoliv, kde je mu příjemně a ještě je produktivější,“ pokládá otázku Eva Neudertová z této společnosti. Dobrým příkladem je podle ní projekt Port Karolina, kde je možno pracovat pohodlně i na střešní terase.

Důležité je i okolí

Podle definice Světové zdravotnické organizace je zdraví stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha a pohody. Sociální aspekt řeší ve Skanska reality také komunitními zahradami, tedy nejen v budově samotné, ale i jejím okolí. „Jako developer vidíme naši roli také v tom, že se obyvatele našich domů snažíme k něčemu motivovat a aktivovat – také tím, jak je navržené jejich okolí,“ říká E. Neudertová.

Význam okolního prostředí vnímají i ve společnosti JRD. „Na lokalitu, kde naše objekty stavíme, se díváme komplexně. Řešíme environmentální přístup, vliv naší stavby na prostředí, kde ji realizujeme,“ říká její hlava Jan Řežáb a dodává: „Snažíme se vytvářet komunitu nejen v samotném domě, ale i v rámci propojení se starousedlíky.“  K prioritám JRD patří také blízký kontakt a propojení s přírodou. „Přejeme si, aby naši klienti žili v příjemném prostředí, a proto je součástí našich projektů dostatek zeleně,“ vysvětluje J. Řežáb.

Větrání na piedestalu 

[caption id="attachment_20937" align="alignright" width="200"] „Snažíme se vytvářet komunitu nejen v samotném domě, ale i v rámci propojení se starousedlíky,“ říká Jan Řežáb ze společnosti JRD.[/caption]

„Veškeré faktory vnitřního prostředí jsou ovlivnitelné větráním!“ zaznělo z úst Zuzany Mathauserové na konferenci Real Este Market. Podle ní je to mj. řešení i problému vysoké vlhkosti – tu způsobují vaření, praní, akvária, terária, květiny apod. A pokud se nadbytečná vlkost z domu neodvede, vytváří se vhodné prostředí plísním a mikroorganismům.

Kromě plísní je rizikem ve vnitřním prostředí i radon. „Převážná část naší republiky leží na radonovém podloží. To přináší problém v objektech. Ten se musí průběžně likvidovat větráním. Případně musí být stavba idizolována od podloží takovým způsobem, aby k emanaci radonu nemohlo docházet,“ objasňuje Z. Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Znečištění vnitřního prostředí způsobují také těkavé organické látky, mezi něž patří např. ftaláty, pesticidy, toluen a další. V běžné domácnosti se jich vyskytuje zhruba padesátka. „Často si je domu vnášíme sami v podobě úklidové nebo osobní kosmetiky, třeba různé deodoranty či osvěžovače vzduchu. Nezdravé je i pálení vonných tyčinek. Obvykle představují jen velmi nízkou koncentrace škodlivých látek, ale i tak mohou mít negativní dopad na zdraví,“ říká Z. Mathauserová.

Nemalou roli ve vnitřním prostředí proto hraje i volba použitých materiálů. „Věnujeme pozornost hlavně těkavým látkám a jejich používání - řešíme tedy všechny nátěry, skladby omítek i lepidla,“ vyjmenovává J. Řežáb. A zároveň dodává, že trh na používání nezávadných látek ještě připraven moc není: „Je to velmi složité téma. A velká výzva. Dnes to nemá ještě tolik řešení, ale je potřeba na to vytvořit tlak, aby se tomu přizpůsobil i trh.“

Tomáš Kafka

Hlavní partneři

Naši partneři