Zelených střech přibývá

Plocha nově dokončených zelených střech v Česku loni meziročně vzrostla o 26,7 % na 247 000 metrů čtverečních. Jak vyplývá z údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ), budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Údaje o celkové ploše zelených střech v Česku nejsou k dispozici.

„Zelené střechy ochlazují město a zadržují cennou dešťovou vodu. Pomáhají tak velmi účinně řešit problém tepelného ostrova. Město nebo stát mohou jejich stavbu nařídit, jak o tom uvažuje například ministerstvo životního prostředí pro komerční stavby. Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení je motivace," uvedla ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Jako příklad uvedla různé podpory, dotace nebo úlevy na stočném za vodu, kterou se podaří zadržet.

Svět doháníme pomalu

Podle Pavla Dostala ze SZÚZ je přes meziroční nárůst nově dokončených zelených ploch jejich celková rozloha v porovnání s vyspělými zeměmi malá. "Například jen v samotném Mnichově již přesahuje plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních. Ve Vídni je to 2,6 milionu, v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních," vypočítává P. Dostal.

Jak už bylo řečeno, u nás údaje o celkové ploše zelených střech nejsou k dispozici. Nové roční přírůstky eviduje SZÚZ od roku 2014. Od té doby v Česku přibylo asi 800 000 metrů čtverečních nových zelených ploch.

Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má podle SZÚZ obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická, loni jejich celkovou plochu rozšířila například kancelářská budova Visionary. V Brně jsou to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity.

Problém ostrovní akumulace

Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. "Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. To je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den," podotkla Kubů.

Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Naopak největším nedostatkem zelených střech je jejich značná hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy i celé budovy.

SF/pb

Hlavní partneři

Naši partneři