1. 7. 2021

ANKETA: Co dnes stojí development? (II.)

Ceny oceli a izolačních materiálů vzrostly meziročně až o 100 %, ceny některých výrobků ze dřeva ještě více. Chybějí zahraniční stavaři, výstavba se proto zpomaluje – takové a podobné zprávy samozřejmě vyvolávají otázku, zač se dnes vlastně staví. Potažmo: jak se v době pandemické vyvíjejí náklady domácího developmentu?

Naše malá anketa mezi největšími developerskými společnostmi přináší na alespoň částečnou odpověď. Anketní otázka byla jednoduchá: jaké jsou v současnosti vaše náklady a jaký očekáváte jejich další vývoj?

Petr Michálek, Skanska Reality

Projekt nejvíce prodražuje délka povolovacích procesů. Vede ke snižování hodnoty investovaných peněz, projekty kvůli ní také morálně zastarávají, a to přináší vícenáklady. Dlouhodobě stoupají ceny materiálů, práce i služeb, někdy i o desítky procent, a to už se v cenách bytů výrazně odrazí. Podobně u pozemků majitelé reagují na situaci na trhu navyšováním cen. Samostatnou kapitolou jsou narůstající požadavky městských částí na finanční kontribuce developerů. S novou metodikou kontribucí projekty nezlevní, ale lze je lépe naplánovat. Do projektů se také promítají nové trendy, kam patří kvalita veřejného prostoru a udržitelnost. Takové investice se nevracejí podobně jako investice do bytů, a často se dějí z přesvědčení developera. Finanční dopad udržitelných řešení se velmi různí. Hospodaření s šedou vodou a fotovoltaika projekt prodraží o 2 – 4%. Jsou ale i jednoduchá řešení, která přinášejí užitek za marginální cenu. S ohledem na výše řečené i vzhledem k atraktivitě Prahy se pokles cen bydlení jeví jako nereálný.

Evžen Korec, Ekospol

Pozemky vhodné pro výstavbu rezidenčního bydlení v Praze za posledních pět let zdražily minimálně dvojnásobně. Může za to zastaralý územní plán platný od roku 2000, který měl po deseti letech nahradit nový. Žádný však dodnes schválen nebyl. To způsobilo extrémní nedostatek stavebních pozemků, a tím i růst jejich ceny, což se v konečné fázi promítá i do ceny nových bytů. Ty ovlivňují i ceny stavebních prací, u nichž v minulých letech docházelo k výraznému růstu. Hlavně u řemesel jsme pozorovali meziroční zdražování o 20 % i více. Nové byty prodražuje v průměru o 10 % také neefektivní a zdlouhavý proces povolování nových staveb. Kupující tak u bytu za šest milionů korun zaplatí 600 000 korun více jen proto, že vyřídit všechna povolení trvá minimálně pět let místo jednoho roku, jak je běžné ve většině vyspělých západních zemích. Kromě vyšších nákladů způsobených průtahy při povolování musíme počítat i s cenou peněz, protože developer vlastní pozemek celou tu dobu a má v něm umrtvené peníze, které nemůže použít jinde. Například Ekospol v Praze a blízkém okolí vlastní půl milionu metrů čtverečních stavebních ploch, jejichž hodnota představuje řádově miliardy korun. Ceny bytů zvýšily i požadavky na dosažení téměř nulové spotřeby energie, tedy hlavně nutnost vybudování rekuperace ve všech bytech.

Omar Koleilat, Crestyl

Ceny materiálů šly nahoru, ale domníváme se, že je to jen dočasná záležitost do doby, než se vyřeší světová logistika. Zároveň je daleko méně projektového financování a ve spoustě sektorů – například v hotelovém – se stavební ruch zpomalil. Vzhledem k situaci veřejných financí ani neočekáváme velký nárůst poptávky po stavbách ze strany veřejného sektoru, což růst cen materiálů balancuje. Osobně si myslím, že tlak na snížení stavebních cen bude ještě větší, jak se trh bude trh vypořádávat s následky korovanirové krize.

Petr Bým