Berlín: potíže s nájemním bydlením

Zmrazení nájmů v Berlíně omezilo jejich růst, ale zároveň také omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil mnichovský institut Ifo. S opatřením, které vstoupilo v platnost přesně před rokem, je radnice města spokojená, realitní sektor si ale stěžuje na nižší příjmy a snižuje investice – konstatuje týdeník Der Spiegel.

V Berlíně, který přitahuje jak německé, tak zahraniční realitní investory, rostly ceny nájmů po léta výrazně rychleji než jinde v zemi. Podle výpočtů Ústředního výboru pro nemovitosti (ZIA) stoupla výše nově uzavíraných nájmů mezi lety 2013 a 2017 o 27 %, ale ani tak se zatím nedostaly na úroveň Mnichova nebo Frankfurtu nad Mohanem. Za posledních deset let před zmrazením nájmů ovšem nájemné v německé metropoli vzrostlo o zhruba 90 %.

Ifo ve své studii porovnával Berlín s jinými německými městy nad 500 000 obyvatel a zjistil, že kupní ceny bytů i ceny nájmů v Berlíně rostly v uvedeném období pomaleji než v jiných částech Německa. „Tempo růstu kupních cen v Berlíně bylo od třetího čtvrtletí roku 2020 o pět až devět procentních bodů nižší než u kontrolní skupiny," řekl prezident Ifo Clemens Fuest, který je jedním ze spoluautorů studie. Dodal ale, že ještě více než v kontrolní skupině stouply nájemní ceny v těch berlínských bytech, kterých se opatření netýká.

Regulace omezila nabídku

Nabídky nájmů v regulované části berlínského trhu prořídly. Naopak nabídek v neregulované části trhu přibylo více než v jiných zkoumaných německých městech (Ifo porovnával nabídkové ceny, nikoli skutečné smluvní ceny).

Zákon o zmrazení nájemného je v rámci celé země jedinečný a podle časopisu Spiegel pravděpodobně jde o největší státní intervenci na trhu s bydlením od konce socialismu. Nájemné ve zhruba 1,5 milionu berlínských bytů zpětně zmrazil na úrovni z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 %.

Zastupitelstvem, v němž měla většinu koalice sociální demokracie (SPD), Levice (Die Linke) a Zelených, kontroverzní návrh prošel v poměru 85 ku 64 hlasům. Kritici, mimo jiné křesťanští demokraté (CDU), mluví o zákonu, který má platit pouze pět let, jako o "historické hlouposti".

Různost názorů

Podle berlínského senátora Sebastiana Scheela ze strany Levice se velká většina pronajímatelů nařízením řídí. Podle Scheela ceny nájmů v Berlíně dokonce klesly. To u nově uzavíraných smluv potvrzuje i předseda berlínského svazu nájemníků Reiner Wild a mluví v této souvislosti o "požehnání".

Jiného názoru je berlínsko-braniborské sdružení soukromých, firemních a družstevních podnikatelů v bytových realitách (BBU). To odhaduje, že jeho členové přijdou na příjmech za pět let, kdy má zákon platit, o 900 milionů eur. Pokles investic do výstavby, modernizace a ochrany klimatu pak v jeho důsledku vyčíslil na 4,5 miliardy eur. Kritici zákona také podali stížnost ke spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe. Termín vynesení rozsudku zatím není znám.

ČTK/pb

Hlavní partneři

Partneři