Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo v souladu s nařízením Evropské unie novelu zákona o hospodaření s energiemi, podle které se rozšiřuje seznam budov, jež musí mít takzvaný energetický štítek. Přitom již několik let tato povinnost platí pro všechny rodinné a bytové domy, dochází-li k jejich prodeji, pronájmu či rekonstrukci. V praxi se ale lidé údaji na štítcích příliš neřídí.
Zmíněná novela přinese další rozšíření povinnosti, která se na tuzemském realitním trhu objevila před deseti lety. Od roku 2009 je totiž průkaz o energetické náročnosti povinný pro všechny nově stavěné budovy a u větších starších staveb také při rekonstrukci. Následně se nařízení začalo vztahovat i na rodinné a bytové domy, pokud mělo dojít ke změně majitele či nájemníka nebo k rozsáhlejší renovaci. Energetické štítky se tak staly běžnou součástí realitních obchodů. Jejich přínos při nákupu či pronájmu nemovitosti ale Češi zatím příliš nevnímají.
Rozhoduje pořizovací cena
Podle makléřů společnosti M&M Reality se totiž jejich klienti energetickými průkazy v podstatě nezabývají. „Obecně se spíše sleduje to, kolik je ta nemovitost bude měsíčně stát, než to, jaký štítek konkrétně má a v jaké kategorii se pohybuje,“ shrnuje oblastní manažer M&M Reality David Möhwald. Jeho slova potvrzuje Jan Martina z pražské pobočky téže realitní sítě: „Je otázkou, jak moc je tento ukazatel pro klienty důležitý. Uvedu příklad. Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě. Dá přednost takovému, který je zateplený a má plastová okna. A bude ho zajímat vyúčtování za energie. Ale jestli se jedná o třídu E nebo D, už pro něho nemá žádný význam,“ konstatuje.
Dobrý záměr, ale …
Energetické štítky podle zkušeností makléřů společnosti M&M Reality vypovídají o skutečné energetické náročnosti nemovitostí zhruba jen z 80 %. U konkrétních bytů jsou navíc nahrazovány štítkem celého bytového domu, přičemž ale zrovna ten nemusel projít všemi potřebnými renovacemi. Pak je výpovědní hodnota v podstatě nulová.
„Energetické štítky vnímáme jako zajímavou myšlenku, která určitě má svůj smysl, ale byrokratické pojetí se bohužel zvrhlo až v nesmyslnosti. Samozřejmě je velmi důležité, aby klient věděl, jak vysoké jsou náklady na energie, vytápění a provoz daného objektu. K tomu by ale ve většině případů bohatě stačilo vyúčtování za energie z období několika posledních let. Hezkou myšlenkou jsou i doporučení, jaká opatření udělat, aby byla budova úspornější. Ale na to mnohdy stačí selský rozum, případně návštěva stavebního odborníka, který vám řekne, že by bylo dobré vyměnit dřevěná okna za plastová a podobně,“ dodává Jan Martina.
Štítků bude přibývat
Co se týče veřejných budov, povinné energetické štítky dosud musely mít obecní a krajské veřejné budovy. Podle chystané novely se tato povinnost rozšíří na všechny budovy nad 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost, například na obchody, hotely a administrativní komplexy. Se začátkem roku 2019 Česko také vstoupilo do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby by nově měly plnit požadavek na „téměř nulovou spotřebu.“
SF/pb
