Realitní veletrh Expo Real, který se koná v Mnichově, byl rok od roku velkolepější. Navyšovaly se počty vystavovatelů i účastníků, loňský ročník navštívilo na 46 000 osob, vystavovatelů bylo přes dva tisíce z celkem 45 zemí světa - a všechna ta čísla byla rekordní. Letos však kvůli koronaviru bude vše jinak. Jak se změní koncepce významného realitního veletrhu?
Veletrh Expo Real 2020, který se letos uskuteční 14. a 15. října, dostal podtitul „Hybrid Summit“. Organizátoři na jaře uvažovali, že celou akci pro letošek zruší, nakonec se však rozhodli „bojovat“ a veletrh uspořádat. Mj. tím chtějí dát signál, že život i ekonomika běží dál. Mnoho tradičních vystavovatelů již však předeslalo, že letošní ročník vynechají. Předpokládá se proto, že celková účast dosáhne zhruba 10 % stavu z předcházejícího roku.
Veletržní problémy
Fyzické přednášky a konference během veletrhu zůstávají zachovány. Novinkou však bude jejich živé přenášení on-line do světa internetu – proto i název hybridní summit. Zachovány budou i klasické stánky pro vystavovatele. Organizátoři slibují, že budou dodržena všechna nezbytná hygienická opatření. Středobodem programu bude koronavirus – debatovat se bude o tom, jak ovlivnil, ovlivňuje a ovlivní realitní trh v Německu i ve světě. S podobnými problémy jako Expo Real se potýkal i další realitní veletrh mezinárodního významu – francouzský MIPIM. Datum jeho konání se dvakrát posunulo, změnilo se dokonce i místo konání. Nakonec se MIPIM uskuteční v září namísto v Cannes v Paříži. U nás je největší akcí tohoto druhu tradiční strojírenský veletrh v Brně, který měl podobně jako Expo Real proběhnout v říjnu. Brněnští pořadatelé ale na základě zvážení všech faktorů a rizik rozhodli, že se letošní ročník konat nebude.
Méně dovozu?
Německá ekonomika je, podobně jako ta česká, velmi závislá na dovozu a vývozu. Poradenská společnost EY ve své studii o stavu a změnách v německé ekonomice popisuje, že u našich západních sousedů na koronavirus tvrdě doplatil zejména automobilový průmysl. Špatně na tom ale jsou i další segmenty průmyslové výroby, kde v řadě případů došlo k narušení dodavatelských řetězců. Bolestivou lekcí z pandemie je tak poznání, jak snadno zranitelné jsou dnes standardní dodavatelsko - odběratelské vztahy a zásobování v systému just-in-time. Podle průzkumu EY 36 % německých firem uvádí, že na tomto poli provede změny, které by mj. vedly k menší závislosti na dovozu. Z průzkumu také vyplynulo, že 34 % firem podniklo kroky stran větší digitalizace. Ještě větší prioritou firem než inovovat a digitalizovat je však udržet si dostatek likvidity. Vláda A. Merkelové jim hodlá nejen v tomto ohledu podat pomocnou ruku - ani nejsilnější evropská ekonomika se neobejde bez záchranných balíčků.
Práce z domova ze zákona?
Němci se během pandemie houfně „transformovali“ na práci z domova, což už reflektuje i politika. „Každému, jehož práce to dovoluje, by mělo být umožněno pracovat z domova. I když už bude po koronavirové pandemii,“ prohlásil pro deník Bild německý ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil. Na podzim prý plánuje předložit návrh zákona v tomto duchu. Ministr hospodářství a energetiky mu však vzápětí vzkázal, že nevidí nutnost existence takového zákona.
Během karanténních opatření přešla na home office čtvrtina německé pracovní síly. A průzkumy ukazují, že tento způsob práce se zaměstnancům zalíbil - 40 % z nich by totiž rádo alespoň příležitostně pokračovalo v práci z domova i nadále.
Tomáš Kafka
