Plánovaná zástavba v areálu Masarykova nádraží v Praze neodpovídá podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) závazkům, které pro Prahu vyplývají z mezinárodních smluv o ochraně kulturního dědictví. V dopise, které zaslal pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), komitét uvádí, že v souhlasu pražských památkářů k novostavbě chybí stanovisko k doporučení monitorovací mise UNESCO z roku 2019. V dopise se rovněž připomíná, že návrh umístění stavby odmítla Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ). ICOMOS kritizuje i memorandum, které podepsala Praha s developerem, společností Penta, v němž se město zavazuje neodvolat se proti územnímu rozhodnutí. Podle ICOMOS toto rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se Zásadami územního rozvoje, právními předpisy a vyhláškami a provází je nestandardní okolnosti. „Hlavní město rozhodnutí v minulosti umetlo cestu tím, že developerovi napomohlo k obejití podmínek stanovených územním plánem – umožnilo mu do výpočtu koeficientů zastavěnosti započítat pozemky ve vlastnictví města, tak, aby ve svém komerčním projektu dosáhl zvětšení rozlohy hrubých podlažních ploch. To vše za okolnosti, kdy stavba nebyla ze sedmi až osmi podlaží snížena, jak bylo požadováno odborníky, ale naopak má mít devět pater.“
NPÚ na svém webu uvedl, že bude požadovat zrušení tohoto územního rozhodnutí. „Realizací stavby by došlo k nevratnému narušení historické zástavby a její výškové hladiny i k citelnému porušení dálkových ikonických pohledů,“ uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Objekt navržený londýnským studiem Zahy Hadidové má lemovat ulici Na Florenci v délce 200 metrů, v nadzemní části je rozdělen do dvou bloků. Od magistrály stoupá ze sedmi podlaží na devět a v prostoru nově vytvořeného náměstí při Havlíčkově ulici vrcholí ve výšce 41,9 metru. NPÚ uvádí, že délkou, výškou i celkovým objemem a charakterem monolitu nerespektuje kvality místa a přesahuje dosud nejvyšší bod bezprostředního okolí o téměř deset metrů.
ČTK
